10 bodů pro lepší život (a proti stárnutí)

Dnes v 11:11 | Lúmenn |  Duchovní léčení
Nedávno jsem v nějakém lifestylovém časopise objevila článek o stárnutí a o tom, čím je vlastně způsobeno. Vědci jej dle jedné teorie přikládají tzv. telomerám, což jsou součásti našich chromozomů, naší DNA. Pokaždé, když se buňka dělí, telomery se o ždibíček zmenší, až jsou nakonec tak malé, že se buňka není schopna znovu dělit a odumře. Máme tedy v sobě zakódované jakési buněčné hodiny, která pomalu ukrajují z našeho času tady na zemi.
Pod tímto článkem bylo sepsáno desatero proti stárnutí, tedy rady a tipy, které zabraňují telomerám scvrkávat se příliš rychle a tím oddálit okamžik úplného ukončení buněčného dělení, smrti. Když jsem si ten seznam četla, upoutalo mě, že všech deset bodů jako by právě vypadly z nějaké esoterické či duchovně vzdělávací knížky. Vždyť všechny ty věci dnes a denně lidem doporučují různí "guruové" a "koučové" a "vědmy". Na každé stránce o vědomém žití i u mě na Poslu světla se píše pořád dokolečka o tom, jak žít naplněný šťastný život a jak být zdravý - aby totéž nakonec říkali vědci, zabývající se výzkumem stárnutí, fenoménu, jenž děsí lidstvo od nepaměti. Chcete-li stárnout pomaleji a nebo prostě jen chcete mít co nejzdravější život, mohu toto desatero s klidem doporučit:)
 

J.Dušek: O síle domněnek

Pátek v 22:03 | Lúmenn |  Dokumenty, videa a filmy
Pokud někdy někdo skutečně zpopularizoval a širokým davům přiblížil nějaké duchovní učení, pak to byl Jaroslav Dušek - protože jeho představení Čtyř dohod podle dona Miguela Ruize je tak nádherně lidové, jednoduché a přitom hluboké, že jsem vždycky úplně dojatá, když z něj vidím videa (a ještě mnohem víc jsem byla dojatá, když jsem se na něj šla podívat do divadla:)). Poslední dobou jsou to právě domněnky, které mi dávají zabrat - už jsme se několikrát s přítelem smáli absurdní situaci, kdy jsme se zvládli půl hodiny hádat kvůli domněnkám. Určitě to sami znáte - vy si myslíte, že on si myslí A a on si zase myslí, že vy si myslíte B. Jenomže ve skutečnosti si oba myslíte úplně to stejné C a tak strávíte minuty (a v některých případech i hodiny či dny) tím, že si spíláte pro něco, co vůbec není pravda.
Pokud i vás někdy sžírají tyhle domněnkové hádky a pokud se chcete od nich na chvíli uvolnit, poslechněte si tohle krátké vyprávění Jaroslava Duška o tom, jak mohou domněnky třeba i zbořit dům, tak moc jsou mocné.

Anděl a hvězdné nebe

8. září 2016 v 19:22 | Lúmenn |  Moje zážitky a pokroky
Nikdy jsem nepatřila k lidem, kteří by měli talent na vyjadřování svých emocí skrze výtvarno. Samozřejmě, že jsem jako malá holka i jako puberťák ráda experimentovala s tužkou a pastelkami, ale záhy jsem pochopila, že moje přednosti jsou jinde. Až nedávno jsem si na zapomenuté večery u kreslení a malování vzpomněla. A taky se mi vybavily zasuté vzpomínky na štětec, namáčený ve vodovkách, kdy jsem dlouho do noci tvořila skautskou kroniku nebo deník a hojně využívala právě akvarel. Nebylo to žádné malby krajinek ani nic podobného, ale bavilo mě míchat barvy a vytvářet tak zajímavá pozadí a zajímavé nápisy. Později přibylo vybarvování mandal stejnou technikou a protože zaznamenaly na eshopu (pro mě upřímně docela překvapivý:)) úspěch, hecla jsem se a zkusila si koupit plátno. Přinejhoším si dám svůj výtvor do pokoje, říkala jsem si, když jsem brala do ruky anilinky a sůl, abych stvořila...něco:) A z toho něčeho nakonec byl anděl.
 


Jak jsem hledala hojnost

3. září 2016 v 12:38 | Lúmenn |  Moje zážitky a pokroky
Poslední dobou sem nedávám příliš mnoho zážitků, protože jsou obvykle ryze osobní povahy a pro ostatní by nemusely bez složitého kontextu být vůbec tak zajímavé, jako jsou pro mě. Ale včera jsem byla na pravidelné meditaci u kamaráda, kam chodím obyvkle každý týden a zážitek z vizualizace byl tak silný a zajímavý, že jsem se rozhodla si ho zapsat. Už dlouho si chci psát všechny prožitky na společných meditacích, které máme vždy zaměřeny na nějaké téma, abych se k nim později mohla vracet, ale až spletitý a barvitý příběh mé včerejší cesty do vlastního nitra mě přesvědčil, abych se do toho pustila.
Naše cesta do hlubin svého já byla na téma hojnost. Nechali jsme se vést zvukem mísy, která nás vždycky doprovází a nechali volně proudit vizualizace v hlavě. A moje cesta za hledáním hojnosti byla plná zajímavých symbolů a metafor.

Pema Čhödrön: Soucit a jeho hranice

31. srpna 2016 v 17:13 | Lúmenn |  Zajímavé myšlenky
Občas se setkávám s tím, že člověk, který už prodělal hlubší vhled do života, chápe zákony vesmíru a sílu lásky a odpouštění, že takový člověk i přesto někdy zažívá trpká zklamání od druhých lidí. I já sama jsem se přistihla, jak si říkám: "Vždyť já tolik pomáhám, vždyť miluji a odpouštím, vždyť všechny chápu a zahrnuji je láskou, tak proč jsou krucipísek lidé, kteří jsou na mě i přesto přese všechno, co pro ně dělám, hnusní?"
Na tuto otázku se těžko odpovídá - ale velmi výstižně to popsala Pema Čhödrön, což je známá budhistka z Ameriky, která napsala několik knih o soucitu. V jednom odstavci vysvětluje, proč je chyba dávat bezbřehý soucit a proč je někdy třeba nastavit si hranice.

Komunikují a spolupracují: nové vědecké poznatky o stromech

24. srpna 2016 v 18:16 | Lúmenn |  Magie stromů
Ve škole jsme se učili, že les je hodně stromů, které rostou na jednom místě. Každý strom má svoje větve, kmen a kořeny, které jsou jenom jeho a každý strom je tedy individuální bytostí. Stromy se spolu, stejně jako lidé nebo zvířata, prý také perou o místo na slunci. Ale co když je to všechno jinak a les ve skutečnosti není jen spostou jednotlivých stromů rostoucících blízko u sebe, ale jedním velkým, neuvěřitelně složitým a komplexním organismem, propojenějším jestě tesnějšími vazbami, než lidské město? Podobné myšlenky propaguje už léta kanadská výzkumnice Suzanne Simard (o níž jsem už psala v článku Jak spolu komunikují stromy?) a podporuje je čím dál větším množstvím výzkumů, které její závěry potvrzují. Možná se už brzy přestaneme dívat na les jako součet individuálních stromů, ale jako na fascinující celek, s nímž se možná dá i na určité úrovni dorozumívat.

Chybička se vloudila aneb vtip s přesahem

15. srpna 2016 v 15:16 | Lúmenn |  Zajímavé myšlenky
Ráda sbírám zajímavé myšlenky, ať jsou zabaleny do jakéhokoli obalu - citátu, knihy, článku a nebo klidně i vtipu. A právě krátký vtípek o Bohu, Albertu Einsteinovi a pár drobných chybkách mě dnes donutil zamyslet se jako by to byl ten nejzásadnější zenový příběh s mnohovrstevnatým ponaučením. A on možná vážně je:) Posuďte sami;)

Další články