Mějte se rádi

4. června 2009 v 15:51 | Lúmenn |  Duchovní léčení
Věta v nadpisu by jednoduše mohla zastoupit všechny zákony a normy, které nás svazují a stačila by jako jediný univerzální příkaz. Mějte rádi své přátele, mějte rádi své nepřátele, mějte rádi i lidi, které vůbec neznáte, ale především: mějte rádi sami sebe. A právě o tom bude tento článek.
Sebeláska bývá často brána za něco špatného, všichni jsme svázáni falešnou skromností, věčným podceňovaním sebe sama a hlavně na nás ze všech billboardů a life stylových časopisů křičí lidé nádhernější a dokonalejší než jsme my sami. Jak se potom můžeme mít opravdu a upřímně rádi? A hlavně, je to tak důležité?
Ano je. Většina nemocí, ať už těch na těle nebo těch na duši, vzniká díky nenávisti - naše špatné pocity vůči okolí i vůči naší osobě působí negativně nejen na mysl, ale i na tělo. Všichni lékaři uznávají, že takové žaludeční vředy či migrény jsou způsobeny stresem - a co jiného je stres než pocit, že nic nestihneme, že jsme špatní, protože nic nestíháme. Když vás z takového pocitu může bolet hlava nebo na vaší žaludeční stěně vyraší boláky, pak si snad dokážete domyslet, co ještě strašného může napáchat vaše vlastní negace. Nemoci od alergií a dušností přes afty a ekzémy až po rakovinu z velké části způsobuje právě pocit nenávisti ke vlastní osobě. Já sama na sobě to pocítila mnohokrát, ale něco s tím dělat jsem začala až po opravdu nepříjemném zážitku.
Loni v prosinci jsem přestala hýbat s pravou nohou a moje páteř vyloženě volala o pomoc. Jak jsem tak ležela v nemocnici, v ruce kapačku a v hlavě nesnesitelnou bolest po lumbální punkci, přemýšlela jsem, proč tu vlastně ležím. A jednu bezesnou noc, kdy jsem nezamhouřila oka jsem si uvědomila, jak moc se nenávidím, jak moc si vyčítám své životní chyby, jak jsem si nedokázala odpustit za všechno, co jsem v životě udělala špatně. Nenáviděla jsem svou sobeckost, svou aroganci, svou věčnou sebelítost, nenáviděla jsem se za svou neschopnost dostat se na vysněnou školu…no prostě bylo toho hodně. A pak mi docvaklo, že čím víc se nenávidím, tím víc strádám a moje tělo bije na poplach. Byla jsem si jistá, že jestli se nezačnu mít ráda, třeba už se na nohy nikdy nepostavím, zhroutí se mi páteř a tím i celý život.
A od té chvíle jsem začala pracovat na lásce k sobě samé. Později jsem si uvědomila, že existuje bůh, tedy ne nějaká personifikovaná entita, ale celý Vesmír, který nás objímá a naplňuje, a tento Vesmír nás všechny miluje bez rozdílu. Odpustím-li sama sobě, bude mi odpuštěno od Vesmíru. Ještě víc, než kdy předtím jsem se začala věnovat duchovním naukám, seznámila jsem se s andílky, kteří mi ukázali, že mě milují i přes všechnu moji nedokonalost. Přestala jsem soudit lidi, přestala jsem nenávidět vše okolo včetně mě samotné - ještě to neumím beze zbytku, ještě se občas utápím v sebelítosti a nenávisti, ale vím, že jsem na dobré cestě.
Včera jsem se bavila s kamarádkou, která už léta trpí depresemi. Nakonec z ní vylezlo, že se nesnáší, že si nadává a spílá si za všechno, od vzhledu po vlastnosti. A to je chyba, kterou (často i nevědomky) děláme všichni a pak se divíme, že na světě je tolik zla, válek, nemocí a jiných hrůz. Vždyť ten, kdo nenávidí sám sebe, jen těžko může milovat i někoho jiného. A také ten, kdo se nenávidí, přitahuje i další lidi s podobnými pocity a nenávist se násobí.
Co s tím? Každý z nás může v sobě najít lásku, ale než budete milovat své rodiče, přátele a známé, uvědomte si, že to nebude k ničemu, dokud nebudete milovat sami sebe. Bez výhrady a bez výjimek. Jste tlustí? Tak se mějte rádi i s těmi špeky. Koukněte se na sebe do zrcadla a usmějte se. Nenechte se ovládnout myšlenkou, že jste hnusná kreatura s faldy velikosti pouštních dun, placatým ksichtem a odpornými vlasy. Řekněte si, proč jste krásní, i kdyby to měla být jediná věc. A pak si řekněte, že z láskou budete měnit své tělo. Že teď je krásné, ale chcete aby bylo ještě krásnější. S láskou se přijměte a kila půjdou dolů sama. Nevěříte? Mám to vyzkoušené z mojí hubeností. A totéž platí i o vlastnostech, náladách i pocitech. Přijměte ten daný pocit a teprve poté vám bude dovoleno jej změnit v lepší. Nadávkami a nenávistí ze sebe neuděláte štíhlejší/veselejší/otevřenější/chytřejší/úspěšnější/bohatší/doplňte co chcete bytost. Jen když přijmete daný stav s láskou a pokorou přesně takový jaký je, získáte právo na jeho změnu.
(Doufám, že je to pochopitelné, přece jen věc, kterou znám a kterou sama využívám popisuju jako samozřejmost, i když to možná každému jasné není:))
Důležité je si zapamatovat, že si lásku zasloužíte. Měla jsem dlouho pocit, že si zasloužím být potrestaná a že na lásku nemám právo, že se prostě musím nenávidět. Ale když se nad tím zamyslíte do hloubky, najdete v sobě svoji duši, jak se krčí v koutku pod vší tou nenávistí a křičí: "Já chci být šťastná! Já na to mám právo!" Každý nás chce být šťastný a každý si to zaslouží, i když si to nechce připustit a dává tak prostor sebemrskačství, které ovládne jeho život. Kašlete na toho trestajícího idiota, jménem ego a mějte se rádi. To je klíčem ke všem problémům, které mávají vaším životem.

Mějte se rádi - stručně a jasně:

Mám se rád.
Ale já si to nezasloužím.
Každý si zaslouží lásku, každý si zaslouží odpuštění. Nikdo není horší nebo lepší než někdo druhý, všichni jsme stejně krásní a dokonalí ve své podstatě.
Ale já ne. Já si zasloužím trest.
Já sám nemám právo vynášet soudy nad sebou nebo nad kýmkoli jiným. Pokud mám být potrestán, Vesmír to udělá. Sám sebe ale nemám právo soudit.
Takže můžu být šťastný?
Ano, můžu. Zasloužím si štěstí a lásku stejně jako všichni kolem mě. Nemůžu nikoho soudit za to, jaký je - já nejsem soudce, ani kat, abych někoho trestal, včetně sebe sama. Já zvolím cestu lásky a budu potkávat lidi, naplněné láskou. Přijmu sám sebe se všemi svými nedokonalostmi a odpustím si je beze zbytku. Pak teprve mohu pracovat na svém zlepšení.
Takže se mám rád, nesoudím se a netrestám?
Ano, mám se rád přesně takový jaký jsem.
 


Komentáře

1 Anabella Anabella | 18. srpna 2010 v 2:01 | Reagovat

Musím ti napsat :) Čtu si na tvém blogu a moc mě to obohatilo a hodně věcí jsem si uvědomila. Děkuji a přeji hodně Světla na cestě :)

2 Lili Lili | 25. listopadu 2010 v 17:01 | Reagovat

posel světla :)

3 Mája Mája | E-mail | 18. května 2013 v 23:01 | Reagovat

Ahoj, od mala se nemám ráda a mám dojem, že někdo někde chtěl, abych se narodila. Jenže ne moje máma, vždycky jsem to věděla , nevím jak, ale věděla. Když jsem byla větší, řekla mi to. Když čtu články na Vašem webu, čtu to, že mě má celý vesmír rád, je to zvláštní. Ale moc hezké a budu se snažit, se mít ráda. Děkuju za tyto stránky.

4 ALUŠKA KAROLÍNA LOSKOTOVÁ JE VTĚLENÍM ĎÁBLA!!!!!  ĎÁBEL MÍCHÁ PRAVDU SE LŽÍ. A PRO CENZURU NA TO NEMŮŽE NIKDO UPOZORNIT. ALUŠKA KAROLÍNA LOSKOTOVÁ JE VTĚLENÍM ĎÁBLA!!!!! ĎÁBEL MÍCHÁ PRAVDU SE LŽÍ. A PRO CENZURU NA TO NEMŮŽE NIKDO UPOZORNIT. | 1. ledna 2015 v 2:03 | Reagovat

ALUŠKA KAROLÍNA LOSKOTOVÁ JE VTĚLENÍM ĎÁBLA!!!!!

ĎÁBEL MÍCHÁ PRAVDU SE LŽÍ. A PRO CENZURU NA TO NEMŮŽE NIKDO UPOZORNIT.

5 Ann V. Ann V. | Web | 17. května 2015 v 18:01 | Reagovat

Překrásný článek, který mi vyrazil dech. Máš naprostou pravdu, už dlouho mám s tímto obrovské problémy a tohle mi moc pomohlo. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama