Bříza

1. října 2009 v 16:55 | Lúmenn |  Magie stromů
Rozhodla jsem se sepsat své zkušenosti ohledně magické síly stromů, přičemž to vezmeme podle druhů -podíváme se na dub, buk, jeřáb, jasan, borovici a další stromy, které vám mohou pomoci ve vaší magické praxi, dát vám ochutnat ze síly přírody a být vám ochránci na cestách po lesích.
Jako první ze svých oblíbených stromů, které (ostatně jako v podstatě všechny rostliny) mají určitou magickou moc, jsem vybrala břízu. Nějak se mi při hledání inspirace a obrázků jako první vynořila právě ona. Tak se na ni podívejme:)
Jaká je bříza?
Podívejte se na ten štíhlounký bělostný kmen, dlouhé větve spadající k zemi a droubounké zelené lístečky. Co vám může připomínat bříza? Samozřejmě, je to mladá dívka v nejlepších letech, tak akorát na vdávání. Proto je bříza odpradávna symbolem "bílé bohyně" - druhého aspektu Trojné bohyně (pro neznalé - trojná bohyně se dělí na pannu, kterou symbolizuje červená barva, matku s barvou bílou a stařenu s barvou černou).
Jako takovou ji Keltové přiřkli za posvátný strom bohyně Brigid, Vikingové ji zasvětili Freye, Slované Vesně a Římané Venuši. Germáni mají ve své abecedě runu Berkana, což znamená bříza, přičemž runa vypadá skoro stejně jako naše B - a máme klenutá prsa a těhotné břicho bohyně Matky.
Povahově je bříza strom s ženskou polaritou a jak jsem se přesvědčila, narazíte celkem na tři druhy bříz - břízy koketné, flirtující prostopášnice, které ale naštvete, jakmile se obrátíte k jinému stromu, břízy protivné a umrčené, které se s vámi nebudou bavit a pak břízy vlídné a moudré, co pohladí po dušičce. Inu prostě náladová Bohyně jak se patří:)
A ještě zabrousíme do přírodních vlastností. Bříza je strom schopný přežít téměř kdekoli. Bříza se se svými pevnými kořeny zachytí ve spárách mezi skálou, v okapech opuštěných domů, mezi dlaždicemi chodníku. Je to prostě nezmar, který zapustí kořeny a drží a drží, možná právě pro tuto vlastnost jsou bříze připisované ochranné schopnosti.

Bříza a magie
V živlové magii bříza představuje vodu a vzduch, znamení zvěrokruhu pannu, váhy a štíra, planetárně odpovídá Venuši.
V minulém odstavci jsme si řekli, že aspekty břízy jsou plodnost, očista a ochrana. Jako takovou ji využíváme u rituálů na toto téma - a nemusí jít vždy o rituály. Touží-li žena po dítěti a chce, aby se vše zdárně vydařilo, může si dát do vázy březové větvičky. Chcete-li ochránit dům, ve kterém bydlíte, nemusíte vymýšlet žádné složitosti a pověste nad dveře věnec, koště nebo jen pletenec z březového proutí.
Navrátíme-li se ale k těm rituálům, březové koště je častým nástrojem pro wiccany, kteří jím čistí oltář či místo kolem něj. Podobně se dá březovou kůrou nebo vonnou esencí vykuřovat místnost, v níž budou probíhat nebo proběhnou magické rituály, aby se pročistila.
Za dob Keltů panoval také zvyk, na nějž si dnes možná ještě vzpomenete - inu přetrval až do našeho století. V noci z třicátého dubna na prvního května chodila mládež (a nejen ta, většinou i dospělí) do lesů, kde zapalovali ohně, tančili, zpívali, pili a pak vzývali plodnost přírody a v přítmí březových hájků souložili. Tato noc se nazvala Beltain a samozřejmě že nastupujícímu křesťanskému náboženství se nelíbila, o Beltain totiž bylo jedno, kdo je čí manžel či partner, o Beltain se mohl milovat kdo chtěl a s kým chtěl. A tak se chození do březových hájků lidem zakázalo. Co teď? Nezbývá, než si břízu dovést k sobě. Tím se zrodila tradice stavění májky a následných oslav, které přetrvaly opravdu až do dnešních dní. Na začátku toho všeho byla bohyně Matka, štíhlá bělostná bříza a svátek Beltain.
Kromě očistných a ochranných rituálů je bříza také výborným pomocníkem v bylinkářství, dají se z ní dělat nálevy, odvary i obklady, ale bylinkářka přiznám se nejsem a tak máte-li chuť si něco uklohnit z břízy, třeba tady vám bude napovězeno jak na to. A když jsme u toho léčení - čím se lidé v lázních a saunách odedávna šlehali, aby se jim prokrvila krev? Březovými metličkami, bříza je totiž mocná čarodějka:)

Moje zážitky z břízami
Tolik tedy spousta zajímavé, ale trochu neosobní teorie. Protože Lúmennka je ale ten typ blázna, co chodí po parku či lese a objímá stromy, má ze spoustou druhů stromů nejrůznější zážitky, které vám chce popsat.
S břízami se to má tak, jak jsem popisovala v jejich povahových rysech. Mimoto mám trochu problém přijímat ženské energie a tak břízy objímám a žádám je o energii jen málokdy. Přesto je mi bříza velmi blízká, stejně jako runa Berkana, která mě na mých runových kartách vždy zvláštně přitahuje. Ovšem největší zážitek s břízou byl tak trochu strašidelný.
Šly jsme tuhle se sestrou do lesa, projít se, pokecat s vílami a elfy, načerpat sílu z přírody a tak, však to znáte. Chodily jsme po lese, až nás kroky zavedly na pahorek, který dle mého pocitu musel být před dávnými lety mohylou. Jsem zvyklá, že když vidím věci namodrale, jsou prodchnuty magií a tenhle pahorek září do daleka. Chvílí jsme po něm opatrně chodily, ať nenarušíme klid toho místa, na kterém jsme mimochodem našly oltář, kdo na něj ale nosí věci a komu je obětuje, to netuším. No a pak jsme pod pahorkem, kam chodíme vcelku často objevily do té doby nepovšimnutou "bránu" z bříz. Dva bílé kmeny nahnuté k sobě a tvořící tak přirozený průchod. My jím prošly. A to byla chyba.
V tu ránu jsme totiž zabloudily. Šly jsme známým směrem, to ano, ale po neznámých místech. Došly jsme až k dubu s posedem, který měl stát kousek od toho místa, ale byl to jiný dub a jiný posed, jinak natočený, s výhledem ne na kopec, kde jsou chaty, ale na obyčejný, zelení zarostlý kopec, pod dubem rostlo ostružiní a maliní a malé smrky, na rozdíl od toho, který známe, kde je jen tráva a borovičky. Začaly jsme být nervózní, dub byl přátelský, ale my nevěděl, kde jsme, tohle místo jsme v lese, který známe jak své boty, v životě neviděly. Šly jsme nervózně dál, po pravé straně se objevil les, dýchající modrým přítmím vprostřed slunečného dne, vlhký neznámý les plný kapradí a s nějakou nepřátelskou bytostí v plášti, kterou jsme obě vnímaly. Přidaly jsme do kroku a najednou z ničeho nic se před námi objevila křižovatka, na níž jsme sice vůbec neměly vylézt, ale byla to známá křižovatka, se známým kamenem a v normálním lese. Když jsme se otočily, po lese s kapradím a modrou polotmou nebylo ani památky. A ptáci, kteří až do té chvíle nebyli slyšet, se zase rozezpívali.
Tak takovou hezkou příhodu nám připravily potvůrky břízy - možná za to nemohli a bludný kořen či bránu do nějakého jiného světa mezi ně někdo umístil. Až budete v lese, co na tom, že ho znáte od dětství, potkáte-li dvě břízy a projdete mezi nimi, váš les se možná změní. A tak se raději březovým branám zdálky vyhýbejte:)

Zajímavosti na závěr:
Skauti dobře vědí, že březová kůra hoří i za mokra a tak si z padlých (nikdy ne z živých!) kmenů odřezávají proužky, které pak nosí u sebe. Mám to mnohokrát vyzkoušené a ve vlhkém lese je to vážně paráda, protože jinak byste oheň nerozdělali.
Slovo bříza, berkana, brigid a podobně pochází z indoevropského slova bher(e)g, což znamená "bíle zářící". Ovšem většina bříz má na sobě černé fleky, což poetičtí autoři pojmenování tohoto krásného a mocného stromu jaksi opomněli:)

S článkem mi pomohl blog Lady Roveny a stránky almanach.cz
 


Komentáře

1 Violette Violette | 12. března 2010 v 23:07 | Reagovat

Zajímavá příhoda :)

2 moderni-magie moderni-magie | 31. května 2011 v 18:52 | Reagovat

Týjo zajimavá příhoda :).Jde vidět,že  máš taky ráda přírodu,tak krásnou a tajuplnou :)

3 Eloryor Eloryor | 18. června 2011 v 15:07 | Reagovat

Moc hezký článek a zajímavá příhoda.. :)

4 Thimi Thimi | 18. září 2011 v 17:44 | Reagovat

ty kokšo :) ...fuha...fú ... jejda..
to je... zvlásne..

5 Azael Grainne Azael Grainne | 17. července 2013 v 13:23 | Reagovat

Zatím jsem to ještě nečetl. Ale Bříza mě vždy láká nejvíc. Když jsem se včera byl sám projít uviděl jsem právě Břízu jak stojí na kraji lesa, tak majestátně. Vylezl jsem na ní a dával si pozor aby jsem nic neulomil, bohužel jsem omylem zlomil jednu větev, ale v duchu jsem se omluvil. Pak když jsem na si sedl na její mohutné větve měl jsem super, krásnej pocit. Pořád jsem se dotýkal větví a kmene a vnímal tu pozitivní energii. :-)

6 Vénie Vénie | Web | 3. září 2014 v 16:03 | Reagovat

Dle mého názoru je bříza můj strom. Mám totiž na jistém místě jednu svoji tajnou "skrýš" u které jsou tři břízy srostlé vespod v jeden kmen. Moc je miluji a chodím je objímat. Jsou to prostě moje spřízněné duše. No a navíc tenhle rok, jsem k břízám společně s rodinou přišla, požádala jsem břízy o vstup do lesa a prošla mezi nimi. Ani ne po deseti centimetrech jsem našla křemenáč, a pak další a další a netrvalo dlouho a měla jsem plný košík. To jsou moje zkušenosti s břízami o kterých vím je mají neuvěřitelnou energii a jsou velice krásné a moudré.
Jinak pěkný blog, určitě se na něj zajdu zase podívat.
Vénie

7 Mufka Mufka | E-mail | 27. února 2015 v 19:48 | Reagovat

Mám taky zážitek s břízou. čekala jsem pár let,než manžel zrekonstruuje chalupu,abysme se tam mohli já a děti nastěhovat a být spolu. Pod chalupou je bříza.Když mi bylo těžko,krize, pocit že se snad nedočkám a že se už zblázním z tchýně u které jsme bydleli s dětma, stačilo se o tu břízu opřít a ona mě "obejmula" kolem ramen, vyslechla mě,nechala mě si pobrečet,byl to pocit jako když to říkáte dobré přítelkyni. když jsem se cítila v koncích,ona mi poslala do hlavy obraz - z mých chodidel visely asi 10cm kořínky - jako symbol,že můžu zakořenit,že už se to blíží,ať vydržím. Moc mě to potěšilo.Už se těším až se na jaře vzbudí a budeme se objímat častěji-už totiž bydlíme :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama