Dub

1. října 2009 v 16:59 | Lúmenn |  Magie stromů
V putování za magickou sílou stromů dneska zabrousíme za mýty, pověrami a lidovými báchorkami opředeným dubem. Otcovská síla přírody pomalu prostupuje krajinou, kterou majestátné kořenoví protkává už stovky let. Pojďme se do ní ponořit, mocné větve dubu už na nás mávají z dálky věků...
Jaký je dub?
Ve většině lidí tento "král stromů" asociuje majestátnost, moudrost, sílu. A je tomu opravdu tak. Alespoň v našem zeměpisném pásu je dub bezesporu jedním z nejsilněji vyzařujících stromů a vládne mu mužská energie dvojího aspektu. Na jednu stranu tvořivá síla plodnosti, na stranu druhou ničivá síla války. Ne nadarmo staré národy spojovaly dub jak s božstvy úrody, tak s božstvy válčení - bohové, jimž je zasvěcen dub jsou kupříkladu severský Thor, slovanský Perun, keltští Taranis a Zelený Muž nebo římský Mars.
Když se budete chtít dát do řeči s dubem, většinou se setkáte s jeho pomalu, ale zato velmi silně pulzující energií. Dub není sprinter, ale vytrvalec, roste pomalu a dlouho, dožívá se velkého stáří a jeho síla není v údernosti, ale v houževnatosti. Ale přestože je dub silák s tvrdým dřevem a pevnými hluboce zapuštěnými kořeny, často umírá "násilnou smrtí". Duby jsou více než jiné stromy náchylné k zásahům blesku, zčásti proto, že jako samotáři často stojí v jinak holé krajině, zčásti proto, že prý často rostou nad prameny spodní vody a dobře tak svádějí elektřinu. Ze všech vše jmenovaných vlastností vyplývá, že dub spojuje zemskou energii s energií ohně.


Dub a magie
Dub byl odedávna využívám k nejrůznějším magickým praktikám - jeho listí, kůra i plody se využívají k výrobě nejrůznějších odvarů a mastí, dřevo a větvičky k výrobě amuletů, staré duby byly hojně navštěvovány čaroději a čarodějnicemi, pod duby se věštilo, tančilo, kouzlilo i modlilo.
Hodně lidí si myslí, že dub byl hlavním posvátným stromem Keltů (a proto se jeho obliba dnes opět zvyšuje, přímo úměrně jak roste počet příznivců wiccy a dalších new age hnutí), ale není to tak docela pravda. Kelstké slovo drys (dub) a drus (posvátný strom obecně) bylo v minulosti často zaměňováno až splynulo do jediného výrazu - není tedy určitě pravda, že by byl pro Kelty dub hlavním či jediným posvátným stromem, ale významnou pozici mezi nimi rozhodně zastával. Ostatně pro většinu starých náboženských tradic a magických praktik byl dub stěžejním stromem.
Chcete-li využít sílu dubu, požádejte jej o pomoc a pevně jej obejměte. Jeho energie sice proudí pomalu, ale je silná a vytrvalá a pomůže vám překonat překážky nejen silou vůle ale také moudrostí. Dubové listí nebo větvičky slouží k odvracení nečistých sil, vykuřování dubovým listím zase usměrňuje energie, aby proudily správným směrem - ostatně duby často rostou na křižovatkách cest, spodních vod nebo energetických drah, jako by dohlížely na to, jestli všechno proudí tak, jak má.
Co se týče bylinkářství, z dubu se dá využít vše, ale nejčastěji se využívá kůra (nějaké bylinkářské rady najdete třeba tadyhle (http://magie-e.blog.cz/0811/dub-letni)). Listy jsou lehce halucinogenní, sušené se dají kouřit a nebo můžete žvýkat čerstvé. Druidové prý kouřili dubové listí jako součást věšteckých rituálů. Co se týče žaludů, když není dostatek obilí, dá se z nich mlít mouka, nebo se dají vařit a pojídat (nezkoušela jsem to, ale asi velká mňamka to nebude). Lepší bude využít žalud jako talisman, přinášející do vašeho života dubové aspekty - plodnost (a to jak fyzickou ve smyslu zdraví, tak i hmotnou, jakožto bohatství), vytrvalost, hojnost a sílu.


Moje zážitky s duby
Ačkoli jsem dlouhou dobu považovala dub za svůj nejoblíbenější strom, žádný jsem neznala. To se změnilo, když jsem začala podnikat před nějakými sedmi lety pravidelné výlety za zkoumáním lesa u nás na chatě.
První dub, se kterým jsem se setkala (a který rostl právě na té zmiňované křižovatce energetických proudů a vsadím svoji intuici, že i spodních vod), mi "představila" ségra a nazvali jsme ho Stromovous. Tenhle mohutný starý dub shlížel na les a vždy, když jsem kolem něj šla, měla jsem pocit určitého řádu a stability, jakoby když tu je, tak je všechno v pořádku a harmonii. Bohužel ale píšu v minulém čase - tohoto nekorunovaného obrovského krále lesa před třemi lety pokáceli. Když jsem tehdy viděla jeho pařez a to prázdné místo v lese, kde předtím stál, rozbrečela jsem se.
Stromovous tvořil s dalšími dvěma duby (všechny rostly osamoceně mezi samými smrky) téměř rovnostranný trojúhelník, kterému jsme říkali U Stromovousů, jako v podstatě ještě děti jsme je se sestrou pasovali na jakési lesní dohlížitele a až teď s odstupem času vidím jak blízko jsme byli pravdě a jak teď les bez Stromovouse strádá, všechno je zarostlé býlím, trním a plevelem, stabilita je narušena a já jen doufám, že to někdo dá dokopy.
Možná by to mohl být můj nejoblíbenější dub, který roste kousek od Stromovousů. Zase je osamělý, kolem něj je jen houština ostružin a záplava malých smrčků. Je na něm posed, z něhož je krásný výhled do krajiny - na blízké kopce, vesnice a na les okolo. Ráda tam sedávám a poslouchám jak stromy zpívají a taky si s tímhle dubem ráda povídám a přijímám od něj energii.
Kolem rybníka u našeho domu taky roste spousta dubů, jednoho z nich jsem požádala, aby mi dal větvičku ještě než jí ztmavne a seschne listí na zimu a ta mi teď visí v pokoji a chrání mě před zlými energiemi. Poproste nejbližší dub, který máte v okolí o totéž a věřte, že se vám bude lépe spát:)


Zajímavosti nakonec
U nás rostou dva druhy dubu - letní a zimní. Ze školy si pamatuju, že mezi nimi byl nějaký rozdíl, ale teď jsem hledala jak zběsilá na netu a nic neobjevila, krom toho, že jeden má delší stopku u žaludu a druhý kratší. Je někdo, kdo ví více?:)
Znáte báji o severském bohu Odinovi? Ten, aby získal moudrost, se nechal oslepit a zavěsit se za nohu na větev stromu. Díky utrpení a slepotě fyzického zraku k němu přišlo čiré poznání a Odin se stal nejmoudřejším z Bohů. Proč to povídám? Protože podle báje visel Odin právě na dubu.
 


Komentáře

1 etellyen etellyen | E-mail | 1. prosince 2009 v 9:09 | Reagovat

myslim že to jak se odlišuje zimní od letního má něco společnýho s listy :)
jinak moc pekej článek a blog celkově:)

2 Markéta Markéta | Web | 30. ledna 2010 v 22:49 | Reagovat

My máme veliký starý dub na dvorku před domem. Jak tak tohle čtu, zajímalo by mě jesli ho sem někdo vysadil záměrně (do našeho domu jsme se přistěhovali). Taky mám v pokoji jeho větvičku :) Myslím, že rozdíl mezi zimním a letním je v tom, že jednomu (letnímu?) opadává listí na podzim a druhý ho má přes zimu a spadne až na jaře, ale nevím který je který. Jinak, máš opravdu krásný blog:)

3 Fahisha-al-LaVey Fahisha-al-LaVey | 13. února 2010 v 12:55 | Reagovat

Markéta má pravdu, letní opadává na podzim a zimní na jaře :) Duby taky miluju, před dům jsme jich pár vysadili (ještě malinkých, vyklíčených v přírodě), jenže každý rok nám je při sekání městských trávníků posekali, pak jsme kolem nich zapíchali laťky a vyskládali kameny, laťky vytrhali, kameny odházeli a dubíčky nám stejně sesekli :((( Tuhle lidskou ignoranci nepochopím..
Takže jsme je přesadili na zahradu do květináčů zasazených do země, krásně rostou a ven je přesadíme, až budou dost silné. To už je snad nepokácí..

4 esk esk | 17. dubna 2010 v 19:48 | Reagovat

Co se týče těch rozdílů.. dají se poznal podle listí. Když koukneš na jeden list, letní bude mít list u řapíku jakoby vyhrnutý (jakoby "pumpky" na léto), zimní bude končit přilnutím k řapíku... snad to nějak pomůže.
Osobně duby až tak moc nemusím, ale dávají sílu. To je pravda.

5 leeth leeth | 22. května 2010 v 21:14 | Reagovat

jak se bavíš se stromy? :)

6 Magmell Magmell | 15. září 2010 v 22:31 | Reagovat

Jojo:) letní dub má na konci u řapíku tzv. prdýlku a zimní ji tam nemá:D

7 Krasivija Krasivija | Web | 15. června 2011 v 19:32 | Reagovat

Chudák dub. Takhle ho pokácet. Lidi jsou zrůdy.
Ale tak tam můžeš zasadit nový dub. Stačí, když tam někde zasadíš na podzim nějaký naklíčený žalud. Stačí tak 3 - 4 cm pod zem. Možná, že se přijme.

A i já mám své oblíbený dub. Stojí vedle jedné staré borovice. Myslím, že je mezi nimi jakési pouto.

8 pepa pepa | E-mail | 15. dubna 2013 v 18:03 | Reagovat

Děkuji za vysvětlení,který je letní a zimní. Dnes je těžké ochraňovat dřeviny, dnešní nájezdníci,já jím říkám klauzovci,rabují a kradou kde co.Přijedou vyrabují vzrostlý les aniž jim patří a  majiteli je povinost  vysazovat.Les roste tři generace .Tak se stalo mojí sestřa a nevyhýbají se ani alejím v městech pod záminkou nebezpečnosti. Stačí zajet na šumavu a zlédnout Březník - zoufalost. Najatí ochránci se přivazují k nemocným stromum a tak nepřímo likvidují další plochy které napadne kůrovec.Rozhodují "tzv odborníci z Prahy " o osudu všeho jako by naříklad na Šumavě žily idioti.Opak je pravdou -idioti opanovali již všechny instituce v Praze a tak to také dopadá.Jediné co je zajímá jsou prachy v šestimístných číslech a po nich potopa. Pepa

9 grainnesworld grainnesworld | 10. prosince 2014 v 18:55 | Reagovat

Nechci se v tom moc "rejpat", ale Odin podle legendy visel na jasanu (Yggdrasil). Nebo existuje i jiná verze? Ráda se poučím :)))

10 spirit spirit | E-mail | 2. února 2015 v 20:56 | Reagovat

Stalo se vám někdy, že stojíte pod dubem a bez jakéhokoliv závanu větru na vás spadnou všechny žaludy na ráz? A na stromě nic už nezbyde? Když jsem mluvila jako malá s dubem tak se mi přesně tohle stalo. A poté z něj vycházela taková příjemná brnivá energie. Od té doby pod ním sedávám a povídám si sním. Může se stát strom vaším přítelem?

11 Lúmenn Lúmenn | Web | 10. února 2015 v 19:28 | Reagovat

[9]: pravda je, že když na to koukám, většina pramenů se zmiňuje o samotném Yggdrasilu, tedy jasanu, ale vím, že jsem někde získala informaci o tom, že se nejednalo o prastarý strom, ale o dub...takže možná jen mystifikuji a pravdu máš ty, díky za upozornění, ještě doověřuji;)

[10]: tvůj zážitek nemohu posoudit, ale strom se přítelem stát může:)

12 Kirja Kirja | Web | 4. srpna 2015 v 16:04 | Reagovat

já miluju duby:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama