Křen selský (armoracia rusticana)

2. února 2011 v 8:08 | Lúmenn |  Bylinky - herbář
křen
Křen selský (latinsky armoracia rusticana, kde prý označení armoracia pochází z keltštiny, kde značí "blízko moře se vyskytující", tedy milující vlhko) je vytrvalá bylina z čeledi brukvovitých.
Lidově se mu také říká český ženšen nebo mužský kořen, to patrně proto, že prý funguje jako přírodní afrodiziakum. Však se podívejte na tvar jeho mohutného, aromaticky vonícího kořene:)
K léčebným účinkům ho podle všeho využívali již staří Slované a Keltové, první dochované zmínky o křenu pocházejí už z 12.století. Ve století šestnáctém se rozmohlo zejména v Německu jeho pěstování jako kulinářské rostliny a dodnes je velmi oblíbeným doplňkem k jídlu, zejména k masu. Obsahuje těkavé vonné, ostře štiplavé silice, které se však rychle vypařují a proto se křen nehodí do vařených jídel.
Křen má rád vlhkou půdu a dnes se s ním setkáme především na zahrádkách nebo na pultech obchodů se zeleninou.


V lidové magii se křen využíval jako ochranný prostředek proti všem možným zlým silám. Nastrouhaný křen (který jste nejlépe nasbírali o půlnoci za úplňku) se rozházel kolem stavení či kolem stájí, kde spala zvířata, a takto rozházený křen nemohlo nic zlého překročit. Dříve se využíval jako ochrana proti démonům, duchům lesa i zlým lidem, později, za dob křesťanství, se užíval jako ochrana před ďáblem. Hojně jej používali i exorcisté při vymýtacích rituálech, ať už jako součást kadidla nebo jako pochutinu. Zajímavé je, že křen je poměrně aromatická bylina, stejně jako třeba česnek, který byl také hojně využíván k magické ochraně. Možná démoni nemají rádi ostrá jídla, kdo ví:)
křen
Použití:
Co sbíráme: kořen
Kdy: na podzim (září až listopad)
Jak: Pokud pěstujeme křen na zahrádce, potřebuje dostatek vlhka, zkypřenou půdu a sluníčko. Kořeny sklízíme na podzim tak, že je nejlépe vyrýpneme rýčem. Křen skladujeme ve vlhku a chladu, nejlepší je pro tyto účely sklep.
Co obsahuje: hořčičné silice, glukosinoláty, vitamín C (ve dvakrát větší koncentraci než citron), hořčiny, sacharidy, enzymy, asparagin, glutamin, organické kyseliny a flavonoidy.
K čemu se užívá: Křen je přírodní antibiotikum, výborně se hodí k léčbě nachlazení, kašle a bronchitidy. Vdechování vůně nastrouhaného křenu uvolňuje zahlenění. Křen také celkově povzbuzuje tělo a to nejen sexuální apetit, ale i chuť k jídlu, trávení a krevní oběh. Zevně se dá užívat proti revmatismu.
křen
Recepty:

Inhalace
Nastrouháme 1/2 většího kořene křenu, přikryjeme hlavu utěrkou a nakloníme se nad nastrouhaný křen. Několikrát se zhluboka nadechneme. Křen pálí v nose i krku, ale tím léčí.

Křenová placka na bolavé klouby a revma
1 díl nastrouhaného kořenu křene selského smícháme s 5 díly mouky a 1 dílem sádla. Vytvoříme těsto, z kterého se vyrábějí placky. Hotové placky poté dáváme na postižená místa a necháme působit 15 - 20 minut.

Křenová kůra pro povzbuzení
Na povzbuzení organismu a při nechutenství užíváme dvě až tři lžičky křenu denně, pro lepší chuť jej můžeme smíchat s nastrouhaným jablkem.

Křen s medem a jablky proti nachlazení
Při nachlazení užíváme třikrát denně lžíci směsi křenu a medu v poměru 1:1. Pro lepší chuť opět můžeme smíchat v jakémkoli poměru s jablky.

Roztok na čištění pleti
Křen nařežeme nebo nastrouháme a necháme několik dní vyluhovat v mléce. Používá se stejně jako pleťové mléko. Směs křenu a octa pak pomáhá na zesvětlování pih.

Zdroje informací:
kniha Bylinář od Leslye Bremnessové
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama