♣ Několik otázek

21. března 2011 v 17:47 | Lúmenn |  Poradna a odpovědna
Tento článek vznikl na základě dotazu čtenářů. Svůj dotaz můžete vložit sem a nebo napsat na e-mail Lumennka@centrum.cz. Poradna je zdarma. Další služby, které nabízím najdete tady. Podpořit moje stránky můžete zde.

Dotazy v "Poradně a odpovědně" už se zase množí a musím trošku pohnout, abych je stíhala:) Do toho mi stále píšete na mail a občas mám pocit, že je toho až nad hlavu a hned se zase raduju z té spousty nádherné a prospěšné práce, co mi Vesmír posílá:)


♣ Otázka: Ahoj Lúmennko, mám víc otázek, které v sobě dlouho dusím a dlouhou dobu se přemáhám napsat někomu, kdo těmto věcem rozumí. A pak jsi mě napadla ty, zasedla jsem k počítači.. a je to tu.
Začala bych otázkou, která mě užírá poměrně dlouho. Když jsem byla malá (v rozpětí 4-6 let), měla jsem takové malé "kamarády." Zní to docela divně, když na to tak koukám, ale jinak se to nazvat asi nedá. Byla to dívka a chlapec (dostali originální jména Jeníček a Mařenka), tenkrát mi byli asi po kolena. Pamatuju si, že někdy si s sebou přivedli kamarády. Chodili se mnou všude, hodiny jsme si hrávali... Vždy jsem je viděla jasně před sebou, ačkoli fyzicky tam prostě nebyli. Chápeš, ne? :)
A k těmto dvoum patřila taková kočka. Říkala jsem jí "Kočka domácí", byla mourovatá, veliká a nehorázně vypasená. Jen málokdy jsem se s ní setkala osobně, většinou jsme si "volaly," vím ale, že si jí ostatní moc vážili.
Když se k tomu zpětně vracím, napadá mě, že "Jeníček a Mařenka" mohly být víly, co mohla být ta "Kočka domácí?"
Ještě bych dodala, že po čase jsem je přestala vídávat...
Dále Tě pak budu otravovat s asi nesmyslným dotazem: Už delší dobu zkouším komunikovat s andělem. Zkoušela jsem meditace, automatické psaní, prosila jsem ho, aby přišel do snů..a ono nic. Absolutně žádný náznak, žádné znamení. Nenapadá Tě, čím by to mohlo být?
Další z mých problémů je, že když jsem se pokoušela mluvit s andělem, když jsem si ho představovala u postele, ucítila jsem "něco." Rozhodně to nebylo pozitivní a dobré, okamžitě mi připadalo, že se na mě upírá několik párů očí. Vždycky se mi udělá zle od žaludku a bojím se pak spát. Jakoby u té postele doopravdy někdo stál a sledoval mě.
Tyhle pociti mě přepadávají, když jsem i sama doma. Je slunečné odpoledne, já si čtu a najednou mě polije studený pot a nepříjemný pocit, že nejsem sama.
Doufám, že nevypadám jako nějaký šílenec :D každopádně dopředu děkuju za odpovědi. Loki (či Isa)

Odpověď: Jeníček a Mařenka, to je roztomilé:) Asi jsi to tipla správně, mohli to být víly nebo ještě spíše skřítci, kteří si s dětmi hrají často a děti jsou na ně vyladěné a vídají je. Víc o vílách si můžeš přečást v rubrice víly a o skřítcích v tomhle článku:)
U té kočky domácí si nejsem jistá, možná to byl nějaký druh astrální bytosti, která se ti zobrazila v dětské fantazii jako kočka, ale stejně dobře to mohl být tvůj vnitřní patron, jakési totemové zvíře, které je obrazem tvého nižšího, zemitějšího já. Těžko říci, bohužel ti to takhle nepovím, možná kdybych tuhle bytost potkala na vlastní kůži, ale takhle zprostředkovaně opravdu nevím.
U andílka se neboj, že by tě neslyšel, slyší tě, určitě, ale ty neslyšíš jej. Je to jen otázka času, kdy se jeho energie dostanou až k tobě a ty jej zaslechneš. Doporučuju koupit si třeba andělské karty a vykládat si je každé ráno, to tě v komunikaci s andílkem "nakopne":) Možné taky je, že komunikaci brzdí nějaká tvoje škrkna, démon, co je na tobě přisátý a který se ti ukázal právě ve chvíli, kdy jsi svého andílka volala. Neboj se ho nic, mrkni do předchozího dotazu, kde slečně radím, jak na démona, použij tytéž rady a bojuj s tím všivákem!:) Nikdo nemá právo zasahovat do komunikace tebe a tvého anděla.
Dobré pro zlepšení komunikace je také se každý večer k andílkovi modlit, říkat mu jak ses měla a že mu děkuješ za to, že byl celou tu dobu s tebou, ačkoli jej necítíš. Po několika dnech těchto meditací bys měla cítit příliv láskyplných energií, které jsou prvním znamením kontaktu s tvým andělem.
Doufám, že ti mé odpovědi budou nápomocné a držím palečky. S láskou a úsměvem, Lúmennka
 


Komentáře

1 Kiki Kiki | 23. března 2011 v 17:30 | Reagovat

Mě k tomu druhému dotazu napadlo, jestli trošku tím vztekem necucá energii z lidí, co se s nimi dohaduje, když se zmiňuje, že vydržela dva dny bez hádek a byla z toho uplně bez energie. Zrovna jsem dočetla Celestýnské proroctví, tak asi proto mě to napadlo...

2 Lady Hestia Lady Hestia | 23. března 2011 v 18:33 | Reagovat

Nerada bych si vymýšlela, ale  v mysli se mi vybavují vzpomínky ještě z útlého dětství, kdy jsem občas zahlédla nějaký ten stín nebo útvar, který ostatní neviděli.Mohou to ale také být jen vzpomínky na některé sny.Jako malé se mi často zdály sny, nejčastěji o nádherných místech, ovšem má schopnost přemýšlení v té době ještě nebyla tak vyvinutá, takže jsem si vzpomínala pouze na zážitky, ale nevěděla jsem, zda to byla skutečnost, nebo sen.A proto se mi stávalo stejě často, že jsem své rodiče požádala, aby jsme to místo znovu navštívili a snažila jsem se jej co nejpodrobněji popsat( což bylo v mém věku s mými schopnostmi k vyjadřování dost obtížné)ono místo, rodiče si však nevzpomínali.Dodnes si na některé vzpomínám a také se mi vybavuje, jak jsem v těch snech byla šťastná.Dnes se mi však sny zdají jen opravdu výjimečně.

3 jíťa jíťa | 23. března 2011 v 18:44 | Reagovat

[1]: Taky si to myslím,nehledě na to,že člověk,který ten vztek chytne a neumí ho zpracovat ho většinou předá někomu dalšímu a tak dál.
Takže určitě je lepší jak radí Lúmennka ten vztek vybít třeba na papíru.Možná by pomohlo ten vztek zkusit  ze sebe vymalovat na kus papíru a ten pak třeba roztrhat nebo spálit.

4 Lúmenn Lúmenn | Web | 24. března 2011 v 22:04 | Reagovat

[3]: vidíte, na to jsem v tu chvíli vůbec nepomyslela, díky za doplnění:)

5 Jíťa Jíťa | 25. března 2011 v 16:40 | Reagovat

[4]:Rádo se stalo.Taky se stane,že někomu radím a pak mi doťukne,že jsem mohla říct ještě něco nebo to nějak doplnit.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama