Proč je nebezpečné vyvolávat duchy?

22. února 2014 v 17:50 | Lúmenn |  Duchové
Poměrně často se setkávám s dotazem, jak vyvolávat duchy. A pokaždé odpovídám stejně - že žádné rady na tohle téma neposkytuji, protože celý rituál vyvolávání duchů je příliš nebezpečný. Bohužel ti, kteří touží po dotyku tajemna, nemusí prosit o radu zkušenější, bohatě stačí zadat heslo "vyvolávání duchů" do googlu a vyjedou jim desítky odkazů se "zaručenými návody". Mladé dívky, protože ty jsou nejčastějšími experimentátorkami, pak zkusí první návod, který se jim zdá zábavný, a neštěstí je na světě.
Možná se vám zdá, že zbytečně plaším a že se není čeho bát. Proto sepisuji tento článek, abych vysvětlila, proč před vyvoláváním duchů tolik varuji a sama jej netoužím provozovat.


Kam odcházejí mrtví?

Pokud chcete vyvolávat duši zemřelého (ať už je to vaše babička, Abraham Lincoln nebo Božena Němcová), měli byste nejdřív vědět, odkud jej vlastně do našeho světa taháte. Pokud člověk zemře a jeho duše odejde, jak má, dostane se do třetí astrální sféry, do místa, kde neexistuje čas ani prostor. Tomu místu se dá říkat nebe, ale tento výraz nemám příliš ráda. Prostě třetí astrální sféra. Místo, kde neplyne čas a proto je tam věčné tady a teď. Tam se nezdržují jen duše před dalším zrozením, ale také je to místo trvalého pobytu andělů - více o astrálních rovinách se dočtete zde.
Tam duše pobývají v absolutním klidu a míru, zbavené tíže pozemských starostí, vědomé si svých zrození, minulých i budoucích, v absolutní Jednotě se všehomírem. Vědí, že existuje náš svět, pamatují si jej, ale nic je netáhne se do něj vracet, proč by to dělaly? Tam jsou spokojené, v souladu s Vesmírem i samy se sebou.
Když od smrti duše uběhne nějaký čas (přičemž čas je jen naše lidské měřítko, tam žádný čas neplyne, ale do těchto úvah teď zabíhat nebudu), je velice pravděpodobné, že ve třetí astrální sféře již nedlí, ale že se opět zrodila na svět, do nějakého těla a žije úplně jiný život, než na základě kterého ji vyvoláváte. Pak logicky vaše volání neslyší.

Přijde duše na zavolání?
Na tuhle otázku je nutno odpobědět popravdě - ano, přijde. Ale za zcela specifických podmínek, které rozhodně nemusí obsahovat půlnoc, svíčky, magický kruh a bandu lidí, kteří touží po senzaci.
Pokud zemřel někdo z vašich blízkých, stále mezi vámi existuje vazba, kterou smrt nemůže tak snadno zpřetrhat. Dokud bude jeho duše přebývat v astrálu, je pro vás, jako blízkého člověka, poměrně snadné jej přimět, aby s vámi hovořil. Pokud duše chce komunikovat, nepotřebujete rituál k tomu, abyste ji "vyvolali" - nezapomínejte, že žijeve sféře bez času a prostoru, je tedy absolutně svobodná a není pro ni problém se projevit stejně, jako se projevují jiné astrální bytosti - totiž projekcí do našeho světa. Děje se tak nejčastěji ve snech, kdy se nám zdá o zemřelých. Jste-li ale zvyklí komunikovat s anděly nebo dalšími bytostmi, komunikace s mrtvým člověkem není příliš složitější, stačí na něj usilovně myslet při vizualizaci a požádat jej, aby se vám zjevil. Byli jste si blízcí a má-li vám mrtvý stále co říci, komunikace se většinou zdaří. Čím déle ale uplynulo od jeho smrti, tím více jeho vzpomínka na tento život bledne a tento svět je pro něj stále vzdálenější. Jeho ego se rozpouští v jednotě a duše ztrácí motivaci se opakovaně vracet na tento svět a připomínat si to, čím kdysi byl.
Komunikovat s duší mrtvého tedy možné je, ale pro laika jen a pouze s člověkem, kterého jste dobře znali a kterého přivoláte silou vlastní myšlenky, v klidu a sami.

Koho tedy vyvolám při rituálu?
A tady se konečně dostáváme k zásadní otázce. Nechápu, jak může být někdo tak naivní a myslet si, že třeba taková Božena Němcová přijde po nějakých dvou stoletích od své smrti za bandou rozjívených puberťaček, jen aby s nimi poklábosila. Duše mrtvých nejsou hračky, aby si s nimi člověk dělal, co se mu zlíbí, jsou to svobodné bytosti, které žijí v klidu a míru, takže je rozežranost je vůbec otravovat. Nehledě na to, že takto dlouho zemřelí už se nejspíš dávno znovu inkarnovali.
Přesto je bezpočet zážitků, kdy někdo zrovna onu Boženu Němcovou prý vyvolal. Hýbal se nábytek, vrzala podlaha, duch dával najevo svoji přítomnost, dokonce odpovídal na otázky pomocí ukazovátka. Musím vás zklamat. Žádný duch to s nejvyšší pravděpodobností nebyl. Co tedy? Možností je několik a žádná není příjemná.

Varianta I. - na volání nikdo neodpoví
I to se stává a je to pro vás ta nejméně děsivá varianta. Svíčky, rituál, půlnoc a bla bla bla okolo vždycky nestačí, pokud člověk do rituálu skutečně nedává sílu myšlenky. Někdy stačí jeden skeptik v kruhu a soustředění se natolik naruší,že vaše volání nedolehne k žádné bytosti v okolí.
Na druhou stranu ani tento scénář není bez rizika. Ve chvíli, kdy otevřete svoji mysl astrálu, se zbavíte přirozených ochran, které si i naprostý laik podvědomě udržuje a nemusíte si je obnovit zpátky. Pak je pro jakoukoli destruktivní bytost velmi snadné si vás všimnout a začít vám znepříjemňovat život. Špatné sny, nevolnost, únava a podobné symptomy po vyvolávání duchů, byť se při něm nic nestalo, většinou znamená, že se na vaši obnaženou mysl nalepil nějaký démon nebo jiná astrální nepříjemnost. První pomoc hledejte v rubrice psychická obrana.

Varianta II. - odpověď je slabá, žádná show se nekoná
Tahle varianta je pořád ještě snesitelná, i když z dlouhodobého hlediska nadělá poměrně dost škod. Jak jsem výše popisovala, kam odcházejí mrtví, tak je třeba si uvědomit, že ne všechny duše pokojně odejdou do Světla a spočinou v třetí astrální sféře. Některé duše se z různých důvodů zacyklí tady a potulují se zmatené a zoufalé po našem světě.
Pokud při vyvolávání duchů nedojde k cirkusu, který od něj člověk očekává, ale prostě se v místnosti jen citelně ochladí, člověk pocítí mrazení v zátylku nebo někdo velmi vnímavý zahlédně mlhavý opar, navštívila vás skutečně duše zemřelého, ale rozhodně ne ta, kterou jste volali. Někde ve vaší blízkosti se totiž potuloval zesnulý nešťastník, který doufá, že mu pomůžete najít klid. Pokud to neumíte a nemáte to v plánu, nezbude toulavé duši nic jiného, než se nalepit na někoho z kruhu a doufat, že se mu uleví. Duše mrtvého totiž sama o sobě nemá žádnou energii, kromě té, kterou si přinesl ze života a tak záhy začne strádat. Když se napojí na energetický zdroj nějakého méně odolného jedince, uleví se mu a přežije v tomto světě déle se zdravým rozumem. Tyto bludné duše se dají odstranit poměrně snadným rituálem, ale pokud jich na sobě nosíte několik, přináší to únavu, malátnost, nemoci a jiné fyzické neduhy, které vznikají tím, jak z vás bludné duše odsávají energii.

Varianta III. - ahoj, já jsem démon a udělám vám představení, na které nikdy nezapomenete
Ráda bych řekla, že tohle se nemůže téměř nikomu stát, ale opak je pravdou. Nejčastější případ je sice "ticho po pěšině", ale pokaždé, když zažijete u vyvolávání duchů nějaké "efekty", mívá to na svědomí démon. Ten totiž narozdíl od duše z třetí astrální sféry (která se může projevit jen projekcí) nebo bludné duše (která nemá žádnou vlastní energii), mívá nějakou tu energii v zásobě a je ochoten vás trošku postrašit, abyste uvěřili, že se všechno povedlo a ještě více se otevřeli, takže pro něj bude snadné se na vás napojit a stát se trvalým hostem u oběda z vaší energie.
Každé bouchnutí, vrznutí, každý pohyb ukazovadla na písmenkové desce, stojí démona energii a tu si velice rád vybere i s úroky zpět. Každá noční můra, každá nemoc, která vás po vyvolávácím rituálu potká, za to vděčíte tomu, koho jste si sami pozvali. Opět odkazuji na rubriku Psychická obrana, která by vás nevítaného hosta mohla zbavit, ale problém je, že při vyvolávání si k sobě démona svým způsobem přivážete, protože jste to vy, kdo jej pozval a kdo si na sebe upletl tento bič. Formulka na odvolání ducha je vám pak proti takovému návštěvníkovi platná asi jako plácačka na mouchy proti rozzuřenému tygrovi.

To by stačilo na úvod a v pokračování článku se podíváme na některá konkrétní rizika a zajímavosti.
 


Komentáře

1 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 22. února 2014 v 18:22 | Reagovat

duch -> puch

2 M. M. | Web | 22. února 2014 v 18:25 | Reagovat

Vyvolával jsem jednou s pomocí spiritistické tabulky, zcela neodborně. Už nikdy takovou blbost neudělám, protože mě za prvé málem trefil šlak a za druhé ještě dneska - po x letech - chodím spát podělanej strachy. Takže podobné "srandičky" opravdu nedoporučuju...

3 Normální člověk Normální člověk | 22. února 2014 v 18:33 | Reagovat

Hezky napsané, i když je to samozřejmě mnohem složitější. Snad to pomůže někomu, kdo se chystá udělat něco, o čem nic neví. V druhém případě za svou blbost zaplatí žeano...

4 Padouch Padouch | Web | 22. února 2014 v 19:05 | Reagovat

Nikdy jsem si s takovýma věcma zahrávat nechtěla. Sice jsem nevěděla co se může stát, ale stejně jsem to nikdy nezkusila. Po přečtení tohoto článku a pár dílů Enigmy jsem si jistá, že ani nezkusím.

5 NiKi NiKi | E-mail | Web | 22. února 2014 v 19:26 | Reagovat

Jendou jsem to zkoušela ale nic tak jsem se na to vykašlala :)

6 Lilien Lilien | 23. února 2014 v 10:23 | Reagovat

Jedno je mi ale záhadou. Můj děda spáchal sebevraždy. Podle Alue by tedy tady měl bloudit. Ale mě se všichni duchové (jak děda, tak i nějaká paní) zjevují ve snech. Je to proto, že se projektují z astrální sféry? A nebo se mi tam prostě objevují, protože na to podvědomě nejsem připravená? (už jsem tam potkala i anděly a víly). Poznám je od normálních snů. Hlavně ty s dědou, vím, že jsem se s ním opravdu setkala.Po své smrti mi dokonce dost pomáhal odbourávat strach.

7 Lúmenn Lúmenn | Web | 23. února 2014 v 11:11 | Reagovat

[6]: Alue má na sebevraždu nekompromisní názor, ale tak snadné to není. Většina sebevrahů se zasekne v druhé astrální sféře, ale rozhodně ne všichni. Druhá astrální sféra se jim stane "peklem", protože tam neexistuje prostor, ale existuje čas, takže tam mohou hnít staletí, než se odtamtud vysvobodí. Tvoří si vlastní realitu, která se donekonečna opakuje a nemohou dojít klidu. Ale není to za trest od Vesmíru, ale člověk, který se zabije, ani nevěří tomu, že by se mu mohlo ulevit a tak po cestě do Světla, do třetí sféry, zatížený strachem a negacemi nedojde až "do nebe" ale zasekne se ve druhé sféře.

Ne každý sebevrah ale tak nutně musí skončit, pokud si odpustí, dojde klidu a přejde jako každá duše do třetí astrální sféry, jen pak bude mít dost trpké příští inkarnace, protože sebevražda zatíží karmu jako téměř nic jiného. Nějaké zachraňování duší od sebevraždy je absolutní blbost, nevím, kde na tom Alue byla.

Takže je klidně možné, že ses s dědčekem setkala, pokud po sebevraždě došel klidu a pokoje, možná se tou pomocí snaží smazat svůj zlý skutek a prosí tak za odpuštění.

8 Lilien Lilien | 24. února 2014 v 12:16 | Reagovat

Řešila jsem to právě s Lirkou, která s v tom vyzná zase o něco líp než já a říkala, že tu nějakou dobu byl, protože se nám to snažil vynahradit. Ale máma řekla, že mu nikdy neodpustí, tak se obávám, jestli ho to nezdrželo. Každopádně jsem s ním dlouho nemluvila a pak Lirka říkala, že ho viděla odejít na nějaké klidné místo. Od té doby jsem s ním mluvila ve snu jednou, kdy jsem věděla, že je mrtvý a že mluvím s duchem.

9 Podivná Emily Podivná Emily | Web | 24. února 2014 v 20:06 | Reagovat

Jestli to něčemu pomůže, napíšu i svou zkušenost :) Děda mi umřel před čtyřmi lety a někdy v průběhu roku minulého se mi zdálo, jak mě drží za ruku a říká: Jsem tu s vámi. Ráno jsem se probudila s tou rukou přeleženou. Brněla ještě snad půl dne. A ještě dřív se mi zdálo, že se děda vrátil- a to bylo v době, kdy moje nevlastní mamka očekávala miminko.
A můžete tvrdit, že si se mnou pohrála stále ještě trošku dětská fantazie, budu věřit tomu, co říkal :)

10 Morell Morell | Web | 28. února 2014 v 18:44 | Reagovat

Máš tam velkou logickou chybu: pokud ve tvé třetí astrální sféře neexistuje čas, tak se lze zkontaktovat s kteroukoliv duší v kterémkoliv našem čase, protože v jejich sféře nemá smysl, takže každý okamžik je spjat s celozu věčností anšeho času a nějaké století nehraje roli. Docela mne zajímá, co mi na to povíš...

11 WhitEvil/taková normální ještěrka WhitEvil/taková normální ještěrka | Web | 1. března 2014 v 17:29 | Reagovat

já po vyvolávání duchů vůbec netoužím a to z důvodu, že mám prostě strach. to, co je mrtvé, má zůstat mrtvé:)

12 Lúmenn Lúmenn | Web | 1. března 2014 v 17:55 | Reagovat

[10]: máš samozřejmě pravdu, teoreticky to možné je, ale nezapomeň, že u nás v rovině čas existuje a člověk bez vnímání času jako lineárního není schopen fungovat. Proto se čistě teoreticky samozřejmě můžeš zkontaktovat sám se sebou (protože všechny okamžiky jsou jedno a ty jsi zároveň v astrálu a zároveň zrozený na zemi ve všech inkarnacích), ale mozek takhle nefunguje a pořád bere čas jako lineární a proto jsou pro něj v omezeném světě hmoty některé věci nedostupné. Nevím jestli to vysvětluji srozumitelně:)

13 Barbora Soukupová Barbora Soukupová | E-mail | Web | 1. března 2014 v 18:43 | Reagovat

jednou jsme si s kámoškou z toho dělali srandu a nakonec to i zkusili . nic se nestalo ( naštěstí ) a pak jsem slyšela o holce , která se sestrou vyvolávala jejich babičku . bylo to v den jejího úmrtí . jejich mamka doma nebyla a tak dělali blbosti . pak ale ráno z půdy . ptali se mamky co se stalo .a ona že urna je na půdě a od té doby se oto nepokouším !! tak si z toho jako já nedělejte srandu

14 Morell Morell | Web | 2. března 2014 v 11:58 | Reagovat

[12]: Rozumím ti dobře. Přesto s tebou nemohu plně souhlasit. Mozek je jen přijímač, fyzický přijímač věmu tvé mysli a duše, jako přijímač dálkového ovládání v RC modelu, který z dálky ovládáš. (a třeba se i díky kameře díváš, jakobys v tom eltadle seděla) Doufám, že i mé přirovnání je ti srozumitelné. Protože pokud ano, jistě chápeš, proč výraz mozek takhle nefunguje mi připadá kapku mimo mísu.
Mysl tak nefunguje? Mysl tak není zvyklá fungovat. Pravda, ani ta moje ne. Ale z toho zvyku se dá vyvázat, na chvíli je možné se ocytnout mimo čas. I profláklé způsoby komunikace s duchy se dají proozovat dobře.
Ale stejně jako ty i já zde opravdu stojím za tím, že je potřba zodovědnost a obeznámenost. Nebráním se hrám a senzaci. Hra bez znalosti pravidel a rizik může být ale velmi nebezpečná. V tom se myslím shodneme.

15 Lúmenn Lúmenn | Web | 4. března 2014 v 13:32 | Reagovat

[14]: to určitě. Máš samozřejmě pravdu v tom, že mysl takto není zvyklá fungovat a pokud člověk dosáhne určité duchovní úrovně, může se dostat ke komunikaci s třetí astrální sférou na úplně jiném levelu, než jsme běžně zvyklí, třeba opravdu komunikovat se svou vlastní duší v bezčasí. Ale obávám se, že to chce značnou vyspělost, jíž většina z nás nikdy nedosáhne.

16 Anonym :) Anonym :) | 10. února 2015 v 18:23 | Reagovat

Ahojky lidi. To co jsem tu četla jsem najednou teď rada ze když mi bylo 9 let tak jsem se nenechala bratrancem přemluvit k vyvolávání duchů.
1. Tehdy jsem o tom vůbec nic nevěděla
2. Bála jsem se :D
3. Něco mi říkalo ze se tomu mám vyhnout.
Když si tak vzpomínám bratranec a jeho kamarádi měli jako skrýš na vyvolávání duchů starou velkou břízu do které nešlo skoro vůbec z některých stran vidět. Nemela jsem z toho místa hezký pocit a ulevilo se mi když jsem zjistila že se jim nepodařilo vyvolat ducha (a ještě když to byla Božena Němcová) nyní mužů být vděčná náhodě a své intuici...

17 SSS SSS | 21. července 2015 v 9:55 | Reagovat

POZOR !!!!!
čarodějky se zrodily z popela dračího tak požádej ďábla samotného jenž umři!kdo si to přečetla tak do 5 dnů umře musela jsem to napsat jinak bych umřela do 5 dnů kdo si to přečetla tak to napište do jiného blogu nebo umřete do 5 dnů a to fakt!!

18 Asta Leisvert Asta Leisvert | Web | 21. srpna 2015 v 0:44 | Reagovat

Víte...Ja ani ty duchy vyvolavat nemusím...Mě se furt zjevují sami...Je to děsivý,kdyz jste v nemocnici a najednou jde proti vam šedo-bílo-průhledný madý muz..Jde kolem vas a za vami zmizí.....

19 Anonym Anonym | 6. října 2015 v 15:10 | Reagovat

Račito neskoušete kamarádky sestra to skusila a jetam do dnes.

20 Jindrich Jindrich | E-mail | 30. října 2015 v 11:27 | Reagovat

Zduchy se nemá zahrabat je to nebezpecny

21 Zajímavost Zajímavost | 26. listopadu 2015 v 14:22 | Reagovat

Víte že pokud byl konkretni člověk zavražděn nebo spáchal sebevrazdu tak je na světě dokud nesplní svůj životní cil.

22 Ignác Hora Ignác Hora | E-mail | 19. ledna 2016 v 22:43 | Reagovat

[2]:A co jsi hulil za matroš? Tomu může věřit jenom hňup. Vyvolat něco co neexistuje...Vyvoláváním duchů se byví pošahaní puberťáci. Z hldiska logiky a vědy to neexistuje...A jestli jo, tak je to jen sugesce..

23 Lúmenn Lúmenn | Web | 20. ledna 2016 v 18:35 | Reagovat

[22]: z hlediska logiky a vědy není existence duchů ani potvrzena ani vyvrácena, protože to z hlediska logiky a vědy vlastěn dost dobře nejde, asi jako dokázat existenci či neexistenci boha:)

24 Sikulka Sikulka | E-mail | 31. července 2016 v 14:44 | Reagovat

Můžu se zeptat?

Vyvolávala jsem s kamarádkou Bozenu Nemocnou,ve výtahu. .....
Když jsme se zeptali "jsi tu"?

Tak nás někdo přivolal do 4 patra
A nikdo tam nebyl

Mohla to být ona?

Děkuji za odpověď

25 Lúmenn Lúmenn | Web | 31. července 2016 v 20:18 | Reagovat

[24]: a jéje, další člověk s Boženou... Přečti si tento článek, o vyvolávání konkrétně Boženy Němcové tam píšu: http://poselsvetla.blog.cz/1402/vyvolavani-duchu-otazky-a-odpovedi

26 Barbora Barbora | E-mail | 4. října 2016 v 22:06 | Reagovat

Hrozně moc jsem se chtěla spojit se svým dědečkem, poslední dobou na něj hodně myslím a nevím, zda jsou to pouhé náhody, ale například se začne kyvat visací světlo, spadne flaška... když to tak čtu, obávám se, že by to nebylo spojení asi s ním :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama