Rozhovor s Annou Struneckou o škodlivých potravinách

19. března 2016 v 19:38 | Lúmenn |  Zdravá výživa
Dnes je v módě zdravý životní styl, za což jsem, narozdíl od mnoha dalších módních vln, velmi ráda. Ale kolikrát to s tou zdravou stravou není úplně jednoduché - potraviny, kterými lékaři a výživoví specialisté, strašili ještě před dvaceti lety, jsou dnes doporučované a naopak to, co bylo dekády považováno za pilíře zdravé výživy, je dnes zatracováno. příkladem za vše budiž máslo (dříve nenáviděné, dnes doporučované) a margarín (u nějž to je přesně naopak). Pro mě osobně je dobrým kompasem v tom, čemu se vyhnout a co naopak jíst, kniha Doba jedová o níž jsem nedávno psala. S její autorkou, profesorkou Annou Struneckou, jsem nedávno poslouchala v rádiu velmi zajímavý rozhovor právě o nejrůznějších přídavných látkách do potravin, o tom, jak má na studie silný vliv potravinářská lobby a jak se snaží měnit zažité zvyklosti v moderním stravování. Pořad, v němž vystupovala, se jmenuje Kupředu do minulosti a není to náhodou - paní Strunecká totiž jako hlavní radu udává inspirovat se ve stravování našich předků. "Jíst všechno, ale s mírou, a vařit ze základních surovin, nepoužívat polotovary," to je její univerzální rada na zdravé stravování. Chcete-li se o jídlo na vašem talíři zajímat podrobněji, je tu pro vás dvoudílný obsáhlý rozhovor, který najdete v celém článku.


V první části rozhovoru, kterou si můžete poslechnout na webu Českého rozhlasu 2 pod názvem Prokazatelné jedy v potravinách jsou uznané za bezpečné, říká Anna Strunecká, se dozvíte hlavně o rizicích aspartamu a margarínů. Cituji pár zajímavých postřehů, celý rozhovor (jak v audio, tak textové verzi) najdete na výše uvedeném odkazu.

Aspartam

Já vám to na tom příkladu aspartamu vysvětlím krok po kroku. Aspartam má navodit sladkou chuť, protože člověk má rád sladkost. Je to dokonce až závislost na sladkém. No a někdo si myslí, že chce žít zdravě a nebude sladit cukrem, ale bude sladit aspartamem.
Aspartam vám podráždí chuťové pohárky na jazyku. Ty vyšlou do mozku zprávu, že jste pozřela sladkou chuť, potravinu, mozek dá signál do střev, že přichází sladká potrava, ale žádná potrava nepřichází. Střeva vyloučí hormon hladu ghrelin a výsledek je, že člověk má hlad a dožaduje se té potravy.
Další hormon leptin je hormon nasycenosti, a ten na základě toho signálu, že dostáváme sladkost, se taky uvolní. Ale zase mu žádná zpráva o tom, že je tělo nasycené nepřichází. Takže se stává s tím leptinem totéž, co se stává s inzulinem u diabetiků, že tělo ztrácí citlivost na leptin.
Aspartam tak vyvolává přejídání a obezitu. Lidi jedí víc a přitom ho údajně bereme proto, abychom netloustli. Když aspartam spolknete, tak on se už při 30° C rozkládá. A rozloží se na dvě aminokyseliny a metanol, který je součástí té molekuly.
V České republice nemusím nikoho přesvědčovat, že metanol zdraví neprospívá. Když vypijeme lahev coly, tam i výrobce uvádí, že v jedné láhvi oslazené aspartamem je 56 mg metanolu. Pravda, po tom neoslepneme, ani nás to nezabije.
Když si hodíme aspartam do kávy, udělá se tam jenom trochu toho metanolu, ale metanol nám játra rozloží na formaldehyd, a to už je prokázaný karcinogen. A ten se naváže na naše nukleové kyseliny a tam se hromadí, hromadí a hromadí.
A když si budete 10 let každý den sladit kafíčko aspartamem, najednou se objeví rakovina a nikdo neví z čeho, nikdo nechytí aspartam za ruku. A ta kyselina aspartamová, ta druhá aminokyselina vám ještě způsobí, že ta rakovina rychleji poroste. Když si budete sladit pořád dál.
A ta kyselina aspartamová dráždí glutamátové receptory a já varuji před glutamátem. To je přenašeč nervových vzruchů, který způsobí podráždění. Ale v tom mozku, tam je to velmi precizně regulované. Receptory máme i ve střevech a v srdci. A když toho glutamátu jde moc a když sníme potravu ochucenou glutamátem, tak se obsah glutamátu v naší krvi zvýší dvacetkrát až čtyřicetkrát. To není jen tak něco. To jde prudce nahoru.
A když se ten glutamát s tím aspartamem spojí a dráždí ty samé receptory, dochází k jevu, který už odborně nazýváme excitotoxicita, prostě ono to dráždí ty nervové buňky, až je to může udráždit k smrti.
U atletů nastává někdy syndrom náhlé srdeční smrti. To se dneska vysvětluje tak, že když snědí nějaké jídlo ochucené glutamátem, zapijí to dietní colou a mají málo hořčíku, který spotřebovávají při sportu, tak může přijít podnět, který způsobí takovýto malér.

Třeba v Boloni existuje Ústav pro výzkum rakoviny a tam zkoumají, zhruba 10 let, vliv aspartamu. A oni vědí, že když krmí myši a krysy od zabřeznutí, gravidity, kojení a potom ty mláďata celý život až do přirozené smrti aspartamem, tak je u nich vyšší výskyt nádoru.
Že jsou obézní a vyvíjí se u nich diabetes druhého typu. Mají o tom nejmíň 10 publikací. Když EFSA rozhodovala o tom, jestli aspartam a glutamát vyhovují bezpečnostním pravidlům, tak výsledky tohoto ústavu vyřadili, protože prý jejich zvířata nesplňují přísné požadavky na definici laboratorních zvířat Evropské komise.

Margarín

Já si troufám předem říct, že veškeré úsudky a tvrzení toto je zdravé, toto je nezdravé, že jsou dost nezralé. Většinou to ukazuje, z které literatury, z které množiny, z které doby ten autor, který si tohle odvažuje tvrdit, čerpá. Myslím si, že dneska prakticky žádný výživový poradce nemá právo striktně něco takového tvrdit.
U tuků je rozdíl v tom, že oleje jsou tekuté a mají nenasycené mastné kyseliny a pevné sádlo, máslo jsou ty, které mají mastné kyseliny nasycené. A v minulém století vědci a lékaři, když chtěli omezit infarkty, přišli s teorií, že na vině jsou nasycené mastné kyseliny, sádlo, máslo. Byla to veliká celosvětová osvěta.
To proto, abychom konzumovali rostlinné oleje. Zpětně se říká, že za tímhle tažením byly zase zejména komerční zájmy hlavně Američanů. Výrobci sóji potřebovali dát na trh sójový olej.
Ukázalo se, že počty infarktů se nesnižují, naopak srdečně-cévní onemocnění se stále zvyšuje. V tom se objevil problém s margaríny, protože když se ztuží oleje, tak v tom procesu ztužování dochází ke vzniku takzvaných trans-mastných kyselin, ty jsou našemu tělu cizí a jenom mu škodí. A zase můžou být příčinou srdečně-cévních onemocnění a dalších problémů.

To se týká všech rostlinných tuků, pokud jsou ztužované. Když jsou emulgované, tam je to zas jiný technologický postup. Ale ztužované tuky obsahují ty trans-mastné kyseliny. Protože se to poznalo, že trans-mastné kyseliny škodí, tak zase EFSA vydala omezení, že i ty margaríny smějí obsahovat jenom 5 % trans-mastných kyselin.
Jenomže v takových sušenkách, pečivu, v dezertech, které mají polevy, náplně, které dlouho vydrží, v levných čokoládách, co se jmenují čokolády, ale jsou to spíše cukrovinky, tak tam jsou právě tyto trans-mastné kyseliny ve větším obsahu než jenom těch 5 %.
Čili před tím já varuji a souhlasím se všemi, kteří varují i před ztuženými margaríny.
Já jako fyzioložka jsem se léta zabývala fosfolipidy. A fosfolipidy, to jsou tuky, které obalují všechny buňky našeho těla, a my máme v těle triliony buněk. Fosfolipidy obsahují dvě mastné kyseliny. Jedna je nasycená a jedna je nenasycená, a ty se denně obměňují. A představte si mozek, když pořád musí obměňovat svoji skladbu, všechny orgány v těle, čili my potřebujeme každý den i nasycené, i nenasycené mastné kyseliny. Může vám tedy někdo tvrdit, že nemáte jíst nasycené tuky? Že nemáte jíst máslo, sádlo?

V druhé části rozhovoru (najdete ji tady: Pozor na geneticky modifikované potraviny. V těle působí jako antibiotika, varuje profesorka Strunecká) se dozvíte nejen o zmíněných geneticky modifikovaných potravinách, ale také o olejích a glutamátu. Opět cituji to zásadní.

Glutamát sodný

Moderátorka: V poslední době můžeme objevit, že na hotových jídlech nebo nejrůznějších kořenících přípravcích je napsánu, že to je bez přidaného glutamátu a že tam je kvasnicový extrakt. Je to výhra?
Anna Strunecká: To je krásný příklad, jak se výrobcům podařilo obelstít spotřebitele. Protože to, že glutamát škodí, že je to neurotoxický, že by neměl být ve stravě dětí, to se objevilo už někdy v osmdesátých letech minulého století. Tehdy se myšlenka, že glutamát je nezdravý, velmi rychle rozšířila a lidi přestali výrobky s glutamátem kupovat.
Glutamát, to je aminokyselina, která je stavební složkou našeho těla. Je stavební složkou všech potravin, rostlinných i živočišných, takže někdo řekne, vždyť je to přírodní látka. Ale tu chuť vyvolává a na ty receptory působí pouze tehdy, když je izolovaná. Čili když je rozštěpená.
Takže výrobci vyráběli jenom kyselinu glutamovou. A když naprosto drasticky chemickým procesem rozštěpí kvasničný extrakt, bílkovinný extrakt nebo šrot ze sóji, který zbyde po vylisování oleje, tak on se tam ten glutamát uvolní. Oni napíšou, že výrobek je bez glutamátu, ale obsahuje bílkovinný extrakt, kvasničný extrakt a vy si myslíte, že je to dvojnásob zdravé. Působí to na vás, že to nemá ani glutamát, ještě to má proteiny a třeba ještě droždí.

Geneticky modifikované organismy (GMO)

Genetická modifikace se mi jako bioložce zdála jako výdobytek a pokrok vědy, která si s tím umí poradit rychle a já jsem to ve stejném smyslu napsala i v té své první knížce Doba jedová. Byla jsem přesvědčená, že to může přinést lidem mnoho a mnoho výhod.
Ale. V upravovaných surovinách jsou zabudované insekticidy, zejména Roundup. Jeho součástí je glyfosfát, který je pak v rostlinách a který je chrání před škůdci. Myslelo se, že člověku nebude škodit, protože glyfosát brzdí takzvanou šikimátovou metabolickou dráhu a tu člověk ve svém těle nemá. Čili teoreticky by glyfosát neměl být pro člověka jedovatý, ani kdyby ho snědl. Oni to měli vědci všechno promyšlené, to nebyl nějaký hazard.
Jenomže se mezitím zjistilo, že člověk má ve svých střevech obrovskou populaci bakterií, takzvaný mikrobiom. Tvrdí se, že máme ve střevech až 100x víc buněk bakterií než je buněk našeho těla. Čili že ten svět bakterií asi stokrát převyšuje naše buňky a tento mikrobiom člověk potřebuje k tomu, aby byl zdravý.
Díky němu tělo vyrábí vitamíny a různé aminokyseliny. Bakterie ovlivňují kdeco a dokonce prý ovlivňují i náš mozek, jací jsme. I jestli jsme hubení, nebo jestli jsme tlustí. Tyto geneticky modifikované organismy ničí ty bakterie, které mají tu šikimátovou dráhu, takže člověk, který sní geneticky modifikovaný organismy, tak jako by dostal kůru antibiotik. Má v těch střevech zničené bakterie. To je jedna věc.
A druhá věc je ta, že rostliny, které jsou takto vypěstované, tak mají prudce snížený obsah manganu, takže my v té rostlinné stravě máme nedostatek tohoto prvku. Už jsem viděla rozsáhlou publikaci amerických autorů, kteří ukazují celou širokou síť, co všechno v člověku může ovlivnit a způsobit nedostatek manganu. Zase se jedná o nemoci všeho druhu. Třeba Alzheimerova nemoc, Parkinsonova nemoc, autismus, srdečně-cévní nemoci, rakovina, zánětlivé procesy. Když jsem od autorit v dané oblasti četla publikaci, která byla v impaktovaném (poznámka: prestižním) časopise, tak mně z toho začalo být úzko. Uvědomila jsem si tu velikou chybu, že jsem lidem říkala, že geneticky modifikované organismy nám nemůžou uškodit. Takže já sama osobně se budu snažit, aby se do naší domácnosti nedostaly. Doufám, že to bude tedy označeno.

Do článu se pochopitelně všechno nevešlo, proto doporučuji navštívit web rozhlasu a celý rozhovor si přečíst nebo poslechnout. A jak sama profesorka Strunecká říká, nenechat se vystrašit, ale jíst všeho s mírou, hodně si vařit ze základních surovin jako je zelenina, ovoce, máslo, mléko, vejce, maso, nekupovat dlouhodobě skladovatelné potraviny a polotovary a radovat se ze života:) To je ten nejlepší recept na zdraví:)

 


Komentáře

1 dadainka dadainka | Web | 20. března 2016 v 21:25 | Reagovat

Moc zajímavý článek :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama