Nemá smysl zalíbit se všem...

25. dubna 2016 v 20:35 | Lúmenn |  Zajímavé myšlenky
Na mínění druhých narážíme v jednom kuse - v partnerském životě, v rodině, ve škole, v práci a v dnešní době sociálních sítí v podstatě non stop i na internetu. Každý si něco myslí a touží to vytroubit do světa - a nezřídka si něco myslí i o nás, o vás, o mě, a nezřídka to není zrovna lichotivé. Není divu, že se tak ve svém životě neustále trápíme nejrůznějšími názory na naši osobu - podle babiček bychom se měli víc najíst, podle partnerů zase nějaký ten špíček shodit a módní časopisy snad ani do této debaty raději nebrat. Vzhled, povaha, chování, návyky, všechno je ihned podrobováno pečlivé kritice a my tak snadno ztrácíme představu o tom, kdo vlastně jsme a jací skutečně chceme být. Cesta ven z osidel názorů ostatních je velmi složitá, ale je jedinou cestou ke svobodě - a světe div se, tento problém řešili už hinduisté před tisíci let. Krátké podobenství s Šivou a Parvátí je krásným příběhem o tom, že nemá smysl snažit se zalíbit se všem, protože to prostě ani není možné.


Snaha kontrolovat to, co si o nás myslí ostatní, je problém, který nemá řešení. Krásně to vystihuje příběh o hinduistickém bohu Shivovi a jeho ženě Parvathi.
Parvathi se jednou zeptala svého manžela: "Proč mají lidé skon být tak nešťastní? Země je tak krásná, plná nádherných věcí a lidé se přeci dokáží z této krásy radovat."
Shiva ji pozval, ať se s ním vydá na zem a sama se podívá. V přestrojení sledovali starší manželský pár, který putoval z jedné vesnice do druhé. Muž jel na oslu a žena kráčela vedle něj. Když přijeli do první vesnice, slyšeli vesničany říkat, jak je muž sobecký, nevychovaný a jak hanebně se chová ke své ženě. On se veze, a jeho žena musí jít pěšky. Měl by se stydět.
Proto se před další vesnicí vyměnili. Žena jela na oslu a muž kráčel vedle ní. Ale i tentokrát se nevyhnuli káravým pohledům a kritice. "Ta žena nemá žádnou úctu ke svému muži. Muž celý život usilovně pracoval, aby jim zajistil živobytí, a proto by měl jet na oslu on", pomlouvali je vesničané.
A tak před další vesnicí nasedli na osla oba a mysleli si, že tím situaci vyřešili. Vesničani byli udiveni, jak někdo může tak týrat zvíře. "Chudák osel, musí se s nimi vláčet a trmácet. Jsou to bezcitní lidé."
Před následující vesnicí oba sesedli a šli pěšky vedle osla. Ani tentokrát se vesničanům nezavděčili. Měli je za hlupáky, kteří mají zdravého a silného osla a místo aby na něj nasedli, jdou vedle něj pěšky. Když opustili nebohé manžele, Shiva se zahleděl na Parvathi a řekl: "Tak vidíš, lidé se tak chtějí druhým tak zalíbit, zavděčit. Ale i když se budou snažit sebevíc, přesto to nepůjde.

Příběh jsem nalezla na facebooku a jako patrně původní zdroj se mi podařilo dohledat tento web. Díky za poučné čtení:)

 


Komentáře

1 aves passeri aves passeri | E-mail | Web | 25. dubna 2016 v 23:00 | Reagovat

Já ten příběh slyšela trochu jinak. Ale tak i onak je prostě dokonalý. Asi bych si ho měla líp zapamatovat :-)))

2 spajdy spajdy | 26. dubna 2016 v 17:11 | Reagovat

Krásně vystiženo.. :)

3 mirek mirek | 27. dubna 2016 v 14:13 | Reagovat

to není celé, pak toho osla zvedli a nesli nad hlavou před očima vesničanů

no nic, tentokrát to taky nevyšlo zavděčit se všem

4 Lúmenn Lúmenn | Web | 27. dubna 2016 v 22:18 | Reagovat

[3]: klidně ten příběh dopověz, já ho našla v této podobě, pokud má ještě další části, sem s nimi:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama