Anděl a hvězdné nebe

8. září 2016 v 19:22 | Lúmenn |  Moje zážitky a pokroky
Nikdy jsem nepatřila k lidem, kteří by měli talent na vyjadřování svých emocí skrze výtvarno. Samozřejmě, že jsem jako malá holka i jako puberťák ráda experimentovala s tužkou a pastelkami, ale záhy jsem pochopila, že moje přednosti jsou jinde. Až nedávno jsem si na zapomenuté večery u kreslení a malování vzpomněla. A taky se mi vybavily zasuté vzpomínky na štětec, namáčený ve vodovkách, kdy jsem dlouho do noci tvořila skautskou kroniku nebo deník a hojně využívala právě akvarel. Nebylo to žádné malby krajinek ani nic podobného, ale bavilo mě míchat barvy a vytvářet tak zajímavá pozadí a zajímavé nápisy. Později přibylo vybarvování mandal stejnou technikou a protože zaznamenaly na eshopu (pro mě upřímně docela překvapivý:)) úspěch, hecla jsem se a zkusila si koupit plátno. Přinejhoším si dám svůj výtvor do pokoje, říkala jsem si, když jsem brala do ruky anilinky a sůl, abych stvořila...něco:) A z toho něčeho nakonec byl anděl.


Nejdřív sama od sebe začala vznikat hvězdá obloha, která nakonec nedopadla technikou, kterou jsem si přála - sůl sice vytáhne vodu z barev, když malujete na papír, ale s plátnem už to tak dobře nešlo (efekt, který dělá sůl na anilinkách je vidět například vlevo nahoře, taková zvláštní textura) . Co ale na scanu vidět není, jsou drobné krystalky soli, které se uchytily na plátno a nejdou dolů, aniž bych nepoškodila malbu, takže se pod určitým světlem celé plátno třpytí, jako by na něm vážně byly hvězdy - nezamýšlené, ale docela povedené:) A když už bylo nebe, řekla jsem si, že by na něm měl být i anděl, jehož stylizovanou podobu jsem si sama upravila podle různých skic na netu. Výsledek vidíte níže.


Pořád se nemůžu rozhodnout, jestli se mi obrázek líbí natolik, že se ho nevzdám a nechám si ho - protože ačkoli to rozhodně není DaVinci, jsem s ním spokojená a pořád ne a ne věřit tomu, že tohle jsem zvládla namalovat já sama:) Říkám si, že takový první pokus o pořádné malování by stálo za to nechat si a hýčkat si ho, ale rubrika malby na plátně na eshopu zeje prázdnotou, moje dřívější dodavatelka se vdává a na malování nemá ani pomyšlení, tak třeba by tohodle kulišáka andělského někdo ocenil víc, než já. Budu o tom rozhodně ještě přemýšlet.
Zatím mám tohle hvězdné nebe i s jeho obyvatelem na poličce u stolu a hladí mě po duši:) To, co stvoříme vlastníma rukama a dáme do toho své srdce má prostě své kouzlo, talent netalent:)

 


Komentáře

1 Dragita Dragita | Web | 8. září 2016 v 20:55 | Reagovat

Je to krásné, je to tvé, obdivuji, že jsi šla do barev a prostě se nechala vést. Vznikla ti krásná soumračná obloha se siluetou anděla, jako příslib lepších dní. Nech si ho, bude ti dělat radost :))

2 Aneta Aneta | 9. září 2016 v 2:19 | Reagovat

Velice krásné. Pokud cítíš, že ho chceš mít u sebe, tak ho neprodávej. Byla by to škoda a pak by Ti to mohlo být líto, ale už by jsi ho neměla..

3 Lianna Aune Ellusive Lianna Aune Ellusive | Web | 9. září 2016 v 14:46 | Reagovat

Myslím, že odpověď ucítíš sama. Já jsem ohledně kreslení zatím u těch mandal a antistresových omalovánek :) .

4 Jasmínová Jasmínová | Web | 20. září 2016 v 10:45 | Reagovat

Líbí se mi to. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama