Výprava za bezem

4. června 2017 v 15:14 | Lúmenn |  Moje zážitky a pokroky
Jaro už se pomalu překlenuje do léta a byl nejvyšší čas vypravit se do lesa na bezové květy, abych z nich mohla udělat sirup. Bezový sirup přímo zbožňuju a nemohla jsem ho už letos dočkat. Bohužel veškerý volný čas přes týden jsem trávila prací a o víkendech zase lítala všude možně, takže květy už se začínaly pomalu měnit na bezinky, když jsem se na ně konečně mohla vypravit. Sbírací procházku jsem spojila i s příjemným výletem do lesa. No, lesa:) Tady v Brně se mu říká Zamilec nebo Zamilovaný hájek a je to pár kilometrů čtverečních stromů a cestiček, kam Brňáci míří o víkendech za příjemným posezením v přírodě. Pokud ale sejdete z frekventovaných cest, najednou se ocitnete úplně v jiném světě. Hlahol hlasů a skřípaní štěrku pod koly cyklistů utichne a vy slyšíte jen šumění korun stromů na hlavami a zpěv ptáků. Člověk byl až nevěřil, že je takové místo jen pár set metrů od frekventovaného dopravního uzlu - Královopolského nádraží.


Bezu, i přes to, že už pomalu odkvétá, se mi podařilo nasbírat plnou plátěnou tašku a už ho mám naložený ve vodě s citrónem a moc se těším na sirup:) Ale byla by škoda vydat se jen na sběr a neužít si příjemnou a klidnou atmosféru. Zvlášť v tak parném dni, jaký včera byl. Pod stromy byla ale teplota citelně nižší, velký rozdíl oproti rozpálenému betonovému placu kolem nádraží - jako kdyby člověk přešel do úplně jiného světa.


Bez černý (sambucus nigra) je keř, jehož květy a plody mají skvělou chuť a léčivé účinky.
Více o bezu černém si můžete přečíst zde v herbáři.



Cestičko, cesto, zaveď mě tam, kde nejrozkvetlejší je keř...



V lese je prostě nádherně, i když město je jen, co by šutrem dohodil a zbytek došel.



Mýtinka obklopená borovicemi je ideální místo k odpočinku unaveného sběrače bezu.



Sluníčko se kloní nad obzor - asi ta nejkrásnější chvilka dlouhých letních dnů.



A samozřejmě výletuji na boso. Nožičky si to užily snad víc než já:)
Více o chození bosky píšu v nedávném článku Chůze naboso.

Poslední dobou se snažím víc relaxovat a dopřávat si klid. Míň řěšit a víc být. Jé, dokonce se mi to rýmuje:) Tenhle odpolední výlet s bosými tlapkami a bezovou vůní byl přesně to pravé, co jsem potřebovala. Hned je mi lehčeji u srdce. Přeji vám všem překrásné pozdně jarní dny, ať i vy nacházíte ty správné cesty a keře vašich životů ať jsou obsypány těmi nejvonavějšími květy:) S láskou Lúmenn

 


Komentáře

1 mirek mirek | 4. června 2017 v 16:38 | Reagovat

žába: žába leze do bezu, já tam za ní polezu. kudy ona tudy já, až ji chytím, bude má.

2 Dominika Dominika | Web | 5. června 2017 v 13:45 | Reagovat

Bezový sirup je fajn, ale takový likérek, co jsme doma kdysi dělali, ten byl. Dnes už na to není čas....

3 Raja Luthriela Raja Luthriela | Web | 10. června 2017 v 15:39 | Reagovat

To je pravda. Ten loňský sirup nám už došel, musím si nějakých dvacet květů natrhat. Ale nemusím daleko. bez nám roste ze zahradní zídky a už kvete, tak nemusím dál než 50 kroků.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama