Bylinky - herbář

Šrucha zelná: kamarádský plevel do salátu

24. července 2017 v 16:30 | Lúmenn
Před několika měsíci se mi objevila na zahradě podivná rostlina s tučnými listy. Byla jsem zmatená. Co to je za divný plevel? Naštěstí se jen pár dní po mém nálezu objevila tatáž rostlina ve facebookové skupině na určování rostlin a já zjistila, jak se můj plevel jmenuje. Je to šrucha zelná a překvapivě je to velmi zdravá a užitečná rostlinka - která ovšem, jak to již plevele dělávají, roste jak zjednaná a to úplně všude, i tam, kam ji nikdo nezval. Brzy jsem tak měla šruchu skoro v každém koutě zahrady. A rostla jako z vody - z malé kytičky mám už dneska trs větší než pořádná hlávka salátu. Protože jsem se ale dočetla o tom, že je šrucha nejen k jídlu, ale taky zdraví prospěšná, nechala jsem ji vesele bujet s tím, že ji stejně vesele spasu. Ta chvilka nastala před pár dny a mohu zodpovědně říct - šrucha zelná je moc dobrá. Pojďme se na tenhle kamarádský plevel podívat podrobněji.

Kotvičník zemní

6. února 2014 v 13:24 | Lúmenn
Poslední dobou se stala velmi populární tahle nenápadná bylinka, jíž jsou připisovány bezmála až magické účinky. Je to jednoletá bylina z čeledi kacibovitých, původem z Asie, ale dnes běžně rozšířená i v Evropě a Africe. Její nať velice účinně působí na organismus a zvyšuje hladinu pohlavních hormonů a tím i libido u mužů a žen, ale v neposlední řadě také pomáhá snižovat hladinu cholesterolu a zlepšuje trávení, čímž zvyšuje celkovou fyzickou kondici a zabraňuje únavě.

Máta peprná (mentha piperita)

18. května 2013 v 13:57 | Lúmenn
Máta peprná (latinsky mentha piperita) je vytrvalá bylina z čeledi hluchavkovitých, která dorůstá výšky kolem 50 až 80 centimetrů a kvete od července do září. Původně pochází ze západní Evropy, ale dnes roste de facto v celém mírném pásu. Volně v přírodě příliš neroste, je většinou pěstována v květináčích, protože pro svůj růst potřebuje hodně prostoru.
Lidově ji známe jako balšán, fefrmincku nebo mentol. Říká se jí také nána, což může mít souvislost z africkou odrůdou máty, nanou, ze které hojně připravují čaj Arabové.
Původně prý byla nymfou Menthou, která si podle pověstí užívala s bohem Plutem/Hádem a jeho žárlivá manželka ji za trest proměnila v bylinu. Možná i proto je máta spojována se sexualitou a jejím povzbuzováním.

Kostival lékařský (symphytum officinale)

10. ledna 2013 v 14:14 | Lúmenn
Kostival lékařský (lat. Symphytum officinale) je léčivá rostlina z čeledi brutnákovitých. Bylina je 60 až 100 centimetrů vysoká, vytrvalá, s přímou lodyhou a fialovými, modrofialovými nebo červenofialovými květy. Roste na vlhčích stanovisštích, třeba na březích potoků a říček a na vlhkých loukách. Kvete v létě, ale účinnou látkou je zejména jeho kořen, který se sbírá buď před obdobím květu na jaře nebo až na podzim a to klidně až do října.
Kostival je u nás známý též jako kostihoj a to zejména pro jeho schopnosti urychlit hojení a zacelování ran, včetně zlomenin. Ve středověku se věřilo, že pokud budeme vařit v hrnci nakrájené maso společně s kořenem kostivalu, toto se opět spojí dohromady.
Jeho síla je spojená s živlem země a jako takový pomáhá s uzemňováním a vytvořením základu pro život. Což souvisí i s jeho schopností zacelovat rány z minulosti a dát člověku prostor pro nový začátek.

Jitrocel kopinatý (plantago lanceolata)

27. listopadu 2012 v 15:45 | Lúmenn
Jitrocel kopinatý (latinsky plantago lanceolata) je trsnatá vytrvalá bylina z čeledi jitrocelovitých, dorůstající výšky 7 až 30 centimetrů. Má krátký větvený oddenek, listy uspořádáne do několika přízemních růžic. Je to poměrně odolná rostlina a najdeme jej na většině luk a pastvin.
Jeho jméno napovídá, že byl velmi považovanou rostlinou již od dávných dob - jitřní ocel, kopí a v latině pojmenován po rytíři Lancelotovi, no nečekali byste od této byliny výjimečné vlastnosti? Však své jméno dostal podle hojivých účinků na sečné rány, zejména v bitvách.

Dobromysl obecná (origanum vulgare)

24. září 2012 v 18:27 | Lúmenn
Dobromysl obecná (latinsky origanum vulgare) je vytrvalá rostlina z čeledi hluchavkovitých, která dorůstá výšky 20 až 60 centimetrů. Má chlupatou lodyhu, dřevnatý oddenek a vejčité listy. Má fialové kvítky, které vykvétají většinou v červenci a srpnu. Celá rostlina velmi aromaticky voní a je často užívaným kořením. V kuchyni jste se s ní nepochybně již setkali a to pod názvem oregáno.
Své místo má dobromysl i v lidové magii. Už její název dobromysl (= dobrá mysl) naznačuje, že šlo o rostlinu veskrze pozitivní. Jako taková se užívala zejména k ochraně proti černé magii, pročež se sázela kolem domů. Natrhaná dobromysl na Svatého Jana měla ještě silnější magický účeinek a mohla odvrátit všechno zlé.

Divizna velkokvětá (verbascum densiflorum)

4. února 2012 v 13:20 | Lúmenn
Divizna velkokvětá (lat. verbascum densiflorum) je dvouletá bylina, dorůstající až výšky dvou metrů. V prvním roce života divizny vyrůstá růžice listů, která na podzim odumře, v druhém roce pak vykvetou žluté květy. Celá rostlina je plstnatě ochlupená. Roste na kamenitých stráních obrácených k jihu, podél cest, na rumištích a hojně také na zahradách.
Její žluté květy kvetou velice krátce, často ráno vykvetou a večer opadávají, a to v době od června do září. Právě v nich je ukrytá léčivá síla divizny. Její semena jsou oproti tomu jedovatá. Dříve se pro svoji žlutou barvu užívala divizna k barvení vlasů i oděvů.
Na diviznu si všichni snad pamatujeme z dětství, kdy ji omylem vypěstovali Křemílek a Vochomůrka z večerníčku a zpívali si u toho známou píseň "vstávej semínko holala":)

Bez černý (sambucus nigra)

12. ledna 2012 v 14:15 | Lúmenn
Bez černý (latinsky sambucus nigra) je listnatý keř, rostoucí na slunných i polostinných místech do výšky 7 až 10 metrů. Vyskytuje se hojně na lesních mýtinách, podél cest, ale i na venkově na zahradách a mezi poli. V době květu se z jeho žlutobílých květenství šíří omamná vůně, na podzim pak keř obrůstá černými plody, které zbožňuje mnoho druhů ptáků.
Bez je od pradávna považován za magickou rostlinu, dříve prý jeho snítku dostávali novomanželé, aby je ochránila před zlými duchy. Jako ochrany před zlými duchy se vůbec bezu využívalo hojně - zakopávaly se pod něj vlasy či nehty, aby se člověk nedostal do moci čarodějnice a v jeho větvích prý sídlily víly a tak se bez vysazoval kolem stavení, aby jej chránil. Začne-li bez, rostoucí u domu, chřadnout, znamená to blížící se nemoc, uschne-li do cela, ro roka do domu přijde zubatá.

Šalvěj lékařská (salvia officinalis)

1. listopadu 2011 v 18:37 | Lúmenn
Šalvěj lékařská (latinsky salvia officinalis) je vytrvalá, silně aromatická rostlina z čeledi hluchavkovitých. Roste jako polokeř do výšky 20 až 70 centimetrů, její listy jsou šedozelené, pokryté malými chloupky a silně voní. Šalvěj kvete od května do července, ale jako léčivá látka se sbírají listy.
Domovem šalvěje je původně středomoří, již ve starém Římě se používala jako léčivo. K nám se dostala až kolem 9. století, nejprve se pěstovala jen v kláštěrních zahradách, později i na zahrádkách, kde se vyskytuje dodnes, výjimečně ji můžeme potkat i zplanělou nebo v odrůdě šalvěje luční.
Kromě léčivých účinků je ale šalvěj pro svoji výjimečnou vůni využívána i v kuchyni, jako koření.

Heřmánek pravý (matricaria recutita)

4. října 2011 v 20:03 | Lúmenn
Heřmánek pravý (latinsky matricaria recutita nebo jsem našla též matricaria chamomilla) je jednoletá bylina z čeledi hvězdicovitých, která dorůstá 15 až 50 centimetrů. Je to skromná rostlina s malými lístky, která roste podél cest, na rumištích i jako plevel. Má bílé květy se žlutým středem, které rozkvétají od června do září. Je velice podobný rmenu, který ovšem léčivý není - rozlišit je můžeme tak, že rozloupneme žlutý střed květu. U heřmánku je lůžko květu duté, zatímco rmen je má plné. Heřmánek také krásně voní, zatímco rmen spíš zapáchá.
Heřmánek známe i z pohádky o krtečkovi, kde jím vyléčil nemocnou myšku. Obecně je heřmánek jedna z nejznámnějších léčivých bylinek u nás, která navíc krásně voní. Říká se, že zejména pro malé děti je všelékem - a zvlášť pro ně je heřmánkový čaj více než vhodný.
 
 

Reklama