Hermetické principy

Změna myšlení pomocí hermetických principů - část VII.

5. května 2010 v 12:30 | Lúmenn
Nevím, jak je to možné, ale na sérii článků z oblasti hermetické magie pracuji už skoro rok - začala jsem je psát už v době, kdy Posel světla ještě nebyl založen a veškeré články o magii jsem ještě zveřejňovala jen na svém osobním blogu. A teprve dnes se dostávám k poslední části celého povídání, k poslednímu posvátnému principu, který celé povídání uzavře.
Ale - asi to tak dlouho trvat mělo:) Předcházející, šestou část, zabývající se principem Příčiny a následku si můžete přečíst tady, celou sedmidílnou sérii pak najdete v samostatné rubrice Hermetické principy. V této poslední části si rozebereme sedmý posvátný princip - Princip rodu.

Změna myšlení pomocí hermetických principů - část VI.

28. listopadu 2009 v 8:00 | Lúmenn
Dlouho jsem do této série článků nepřispěla, protože knížku, ze které čerpám (Božská magie od Doreen Virtue) měla půjčenou maminka a ve chvílích, kdy jsem měla čas, ji ona četla a když ji zrovna číst nestíhala, neměla jsem na psaní čas já. A tak pořád dokola, takže k práci, kterou jsem rozdělala v září, se dostávám až teď v listopadu.
Předchozí části, kde se zabývám hermetickými zákony najdete přímo v rubrice Hermetické principy a každý díl odkazuje jak na díl předešlý, tak následující, tak se nebojte, že byste se ztratili:)
Teď už se tedy vraťme "k učivu" a podívejme se na předposlední hermetický princip, který nám schází. Je to princip příčiny a následku.

Šestý posvátný princip příčiny a následku nám říká: Každá příčina má svůj následek, každý následek má svou příčinu; všechno se děje podle Zákona; náhoda je pouze označení pro nerozpoznaný Zákon; existuje mnoho rovin kauzality, ale nic se nevymyká Zákonu.
Začněme nejdříve tou větou o náhodě. Máte pocit, že když hodíte kostkou, rozhoduje náhoda, zda padne šestka nebo jednička? Patrně ano. Ale co je to náhoda? Náhoda je to, co nedokážeme předvídat, tedy část zákona jemuž nerozumíme. Při hodu kostkou je "náhoda" držení naší ruky, síla, jíž kostku mrštíme, délka dopadu, plocha, po níž se kostka kutálí... to vše jsou příčiny, které způsobí následek, tedy to, že padne kupříkladu trojka.
Takovým způsobem můžeme rozebírat každou událost, od losování sportky po ten zázrak, že jste se narodili. Ano, zrození té jedinečné a neopakovatelné bytosti (vás) předcházelo bezpočet příčin. Vždyť máte dva rodiče, čtyři prarodiče, osm praprarodičů, šestnáct prapraprarodičů...kdyby se někde daleko v minulosti jeden pán nepotkal s jednou dámou, nikdy byste se nenarodili! (jen tak mimochodem: mou úvahu na toto téma si můžete přečíst zde)
To, co tedy nazýváme náhodou, je jen nerozpoznaný zákon. Nikoho nepotkáváme "náhodou" - vždy tomu předcházela nějaká zjevná či méně zjevná příčina, proč se vydal stejnou cestou jako my; řetězec příčin a následků se dá vysledovat až k Velkému třesku.
Když se na to tak díváte, asi skládáte hlavu do dlaní. To znamená, že nemáme svobodnou vůli, že vše je podřízeno jen příčinám a následkům, které se staly v minulosti! Naše názory jsou podřízeny výchově a tomu, co jsme se naučili v dětství, práce a škola, to vše je řetězení příčin od výšky inteligence po nátlak rodičů! Klid, tohle není tak úplně pravda. Každý z nás je podle Zákona Vesmíru součástí příčin a následků ale každý z nás má sílu, aby si zvolil, zda chce být příčinou nebo následkem.

Jak nám říká druhý posvátný princip: jak je dole, tak je i nahoře; jak je nahoře, tak je i dole, příčinami a následky se řídí celý Vesmír. Nejvyšší prvotní příčinou je samozřejmě Bůh a na konci řetězení stojí malé atomy a menší částečky, následky nemající svou vlastní vůli, které jsou bez výhrady podřízené vyšším příčinám.
Člověk stojí o dost níže než Bůh, ale taky je na tom o dost lépe než atomy. Problém je, že člověk to neví. Lidské stádečko na téhle planetě má už od nepaměti pocit, že je ovládáno, že někdo mocnější a silnější ovládá jeho kroky a vše dobré přináší Bůh a vše zlé Ďábel. I když tato víra byla nedávno silně otřesena, stále v nás zůstal dojem, že vše dostáváme od někoho jiného, že jsme jen nebohými následky příčin, které stvořili naši rodiče, zaměstnavatelé, vláda, média nebo kdokoli jiný, větší a mocnější.
To je ale naprostý nesmysl. To jen my sami se necháváme ovládat příčinami a necháváme sebou smýkat, místo toho, abychom svůj život pevně uchopili. Máme možnost stát se příčinou a vládnout na svým životem i nad hmotou, co leží pod námi. Tak jako můžeme hodit kostkou, můžeme i pevně uchopit náš život.

Tento zákon se dá nejlépe pochopit zkoumáním sebe sama, svých motivů a přání. Kdykoli vás něco napadne, analyzujte tuto myšlenku a ptejte se: odkud přišla? Proč mě napadla zrovna teď? Jaké jsou příčiny téhle myšlenky, tohoto přání, tohoto rozhodnutí?
Zjistěte, co tvoří vaše chování (=následky) a pokud se vám příčiny nelíbí, změňte je. Pokud je následkem, že nejste šťastní, změňte příčiny. Když budete vědět proč se chováte určitým způsobem, je už převelice snadné tento důvod pozměnit, upravit a nebo posílit, pokud jej považujete za správný.
Vyšší vůle, ta z vyšších sfér Bohem počínaje, bude stále stát nad vámi, ale nižší vůle, lidé, počasí nebo fyziologie vašeho těla, už nad vámi nebude mít moc, stanete se příčinou místo následkem a váš život bude už jen váš.
Většina lidí nežije, ale je žita. Nemají vůli, ale nechávají sebou vláčet, podřízení a nízcí. Vy ale už znáte tento zákon a nic vám nebrání v tom sami žít:)

Poslední zákon rodu si probereme v příštím článku.

Změna myšlení pomocí hermetických principů - část V.

25. září 2009 v 13:50 | Lúmenn
V minulé části jsme se zaměřili na praktické využití čtvrtého posvátného hermetického principu - polarity. S ním docela úzce souvisí princip pátý, rytmu, na který se zaměříme v této už páté části.
Ještě než se do něj ale pustíme, ráda bych se vyjádřila ke komentářům u tuším první části, kdy mi bylo řečeno, že sebe sama nelze změnit, aniž bychom tím popřeli své já, že články, které zde píšu jsou až pseudomesiášské a nemám právo je psát, když sama se ještě stále měním.
Máte-li pocit, že tyhle články nepotřebujete, že vás nezajímají a principy v nich nefungují, samozřejmě je číst nemusíte. Nikoho nenutím, aby násilím překopával svůj život, pouze se s vámi dělím o rady, které mě osobně pomohly. Nehraju si na spasitele, jen mám pocit, že některé vědomosti jsou prospěšné a čím více lidí si je přečte, tím lépe. A k těm změnám - co je vlastně naše Já, které tak urputně bráníme? Je to nějaká hypotetická duše uvnitř, neměnná, stálá a nepojmenovatelná? Nebo je to mnohem víc, to jak myslíme, cítíme, mluvíme, jak se chováme, co milujeme, co nás baví, čím žijeme? Když něco změním, popřu to tím? Když změním sama sebe, přestanu to být já? Nemyslím si, nikdy nelze změnit podstatu bytosti, protože podstata všech bytostí ve Vesmíru je Láska. Určitě ale jde odstranit to, co se na bytost zbytečně nabalilo, jako když sochař opracovává kus mramoru, aby z kusu kamene vznikla nádherná socha. Změna je vývoj, každý z nás se mění každou vteřinu svého života, měníme své zvyky, postoje, přátele, místo bydliště a práce, měníme oblečení, nábytek, účes, každých sedm dní obnovíme všechny buňky kůže a nezůstane ani jediná stejná jako minulý týden. Změna je život, říká známé přísloví, a je to pravda. Celý náš život je plný změn, od těch nejmenších až po ty převratné. Jediné, o co jde v mých článcích je, abyste vy byli páni změn svého života a každá byť sebedrobnější změna byla k vašemu prospěchu a směřovala kupředu. Chcete-li tyhle rady číst je ale jen a jen na vás;)

Tak a dost řečí na úvod a pojďme se vrátit k našemu hermetickému seriálu a rozeberme si pátý posvátný princip rytmu.
Pátý posvátný princip rytmu zní: Vše plyne, ven a dovnitř; všechno má svůj příliv a odliv; všechno se zvedá a zase padá; ve všem se projevuje kyvadlový pohyb; míra, v jaké se kyvadlo vychýlí doprava, odpovídá míře, v jaké se vychýlí doleva; rytmus se vyrovnává.
Znáte to přísloví - jednou jsi dole, jednou nahoře? Tak to je v podstatě zjednodušené znění principu rytmu. V části o principu polarity jsme zjistili, že každá věc má dva póly, dva protiklady na konci téže stupnice - horko a chlad, zdraví a nemoc, ticho a hluk. Princip rytmu nám říká, že tyto protiklady se neustále střídají, po zimě přichází léto, po noci den, po aktivitě pasivita, po nemoci zdraví, po bolesti radost, jako by se mezi spodním a horním koncem stupnice neustále kývalo obrovské kyvadlo.
Tohle kyvadlo na nás působí každý den našich životů - jako na moři přichází příliv a po něm stejně silný odliv, i v našich životech pozorujeme návaly radosti, štěstí, bohatství, úspěchů a po nich následující návaly smutku, smůly, nedostatku peněz a neúspěchů stejné intenzity. Velké říše v dějinách prožívaly svůj rozkvět, vrchol a pak pád, člověk prožívá narození, růst v dětství a dospívání, zlom v dospělosti a pak stárnutí a smrt. Kyvadlo života kmitá nahoru a dolů a zdánlivě z jeho rytmického pohybu není úniku.
Hermetický princip rytmu ale obsahuje také princip neutralizace. Ten nám říká, že kyvadlo se sice kýve, ale nikdo nás nenutí se kývat s ním. Jako byste se na obrovských hodinách zhoupli napravo, ale doleva už ne, protože seskočíte dolů. Stejně funguje i princip neutralizace - necháte se zhoupnout životem až na vrchol vašich stupnic (které jsem popisovala v minulé kapitole) a pak jen seskočíte dolů a necháte kyvadlo ať se houpe nazpátek samo. Nemůžete-li ovládnout princip, buďte nad ním, stůjte mimo něj.
Názorně si to vezmeme takto - podaří se vám všechny rysky úspěchu, lásky, štěstí, peněz, zdraví a kdo ví čeho posunout až nadoraz, život se zdá lepším a snažším a ve vaší mysli se náhle objeví myšlenka: "Ale tohle nebude nadlouho, mám se dobře, zákonitě se budu mít brzo zase špatně. Po vzestupu vždycky přijde pád." To jste nasedli na kyvadlo a to si to s vámi šupajdí zase na druhou stranu stupnice. Ve své mysli se ale proti tomu můžete obrnit, neutralizovat princip rytmu tím, že zůstanete stát mimo něj - jste nezúčastněný pozorovatel, který se dívá jak se život houpe nahoru a dolů, ale vás se to netýká. Zkuste si třeba vizualizaci, kdy si představíte obří hodiny, co kývají kyvadlem sem a tam, od jedné podesty ke druhé - na jedné straně jsou věci, které jste dokázali pomocí své mysli a vůle získat (dobrá práce, přátelé, úspěchy ve škole...) a na straně druhé jsou tyto věci opačně (mizerná práce, samota, vyhazov ze školy...). Představte si sebe sama na kyvadle, jak se houpete k jedné a ke druhé straně. Na které jste šťastnější? Na to snad není třeba se ptát, ale přece jen. Až si budete jistí, seskočte dolů z kyvadla a stoupněte si na podestu s vaším šťastným životem a pozorujte jak se kyvadlo zase vzdaluje. Vy ale pevně stojíte na místě, které jste si vybrali, kyvadlo nad vámi ztratilo moc, princip neutralizace je dokončen.
Budete-li mít opět pocit, že jste na vrcholu a každou chvíli musí přijít pád, proveďte si tuhle vizualizaci a dokažte si, že nad vámi kyvadlo nemá moc. Gratuluji, právě jste pochopili a tím i ovládli princip rytmu.
Nahoru a dolů kýve se věčné a nikdy se nezastavující kyvadlo života.

Ještě mě k tomuto tématu napadá jedna věc - existuje ještě jeden způsob neutralizace, který používají třeba východní filozofie. Místo toho, abyste si vybrali jednu stranu (lepší jak je logické, ale taky horší, jak někteří lidé dělají) zůstanete ve středu kyvadla, nezúčastnění a nehnutí.
Představte si zase ty hodiny a jejich kyvadlo - když lezete po houpajícím se kyvadle nahoru, kývaní je stále menší a menší, až úplně nahoře ustane docela. Živto kolem plyne, kýve se nahoru a dolů, ale vy jste ve středu toho všeho, nehnutí, neovlivnitelní, "nerozkývatelní" ani jedním směrem. Takový stav je ale pro lidi ze západu (včetně mě) spíš utrpením, než vykoupením, je to stav bez tužeb, bez emocí, stav dokonalého klidu, ale také neskonalé nudy. Ovšem je to taky cesta a možná právě vám bude vyhovovat, třeba ne v absolutní podobě, ale vylézt kousek výš po kyvadle a zmírnit jeho výkyvy taky nemusí být k zahození.

Hodně štěstí v praxi a příště nás čekají poslední dva principy, příčiny a následku a rodu.

Změna myšlení pomocí hermetických principů - část IV.

25. září 2009 v 13:34 | Lúmenn
Pořád vám slibuji praxi a pořád k ní ne a ne dojít, což? Ale nebojte, v tomhle díle vás zahrnu praktickými cvičeními až vám to nebude milé:) Máte-li načteny všechny předchozí části (a v nich zmíněnou doporučenou literaturu, muhehe), pusťme se do další části měnění života, kde probereme čtrvtý posvátný hermetický princip - princip polarity.

Čtvrtý posvátný princip rytmu zní: Vše je duální, vše má póly; všechno má svou dvojici protikladů; podobné a nepodobné je totéž; protiklady jsou ve své podstatě totožné, ale liší se jen stupněm; krajnosti se setkávají; všechny pravdy jsou jen polopravdami; všechny paradoxy je možno uvést v soulad.
Tohle je velmi snadné a každý z nás to ví, ačkoli mu to občas nedochází. Jde o to, že dobro a zlo, láska a nenávist, smutek a radost, mír a válka, teplo a zima, ticho a hluk a tisíce dalších protikladů nejsou odlišné věci, naopak - protiklady jsou totéž, liší se jen mírou.
Jako příklad nádherně poslouží teploměr - na jednom konci je -20°C, tedy velký chlad, na konci druhém je 40°C, tedy pořádné horko. Ale stupnice je stále táž! Jak po ní klouže rtuť, posouvá se z chladu do zimy a zase naopak, přičemž hranice, kde je ještě zima a kde už je teplo není pevná, záleží na každém z nás, jak vnímáme horko a zimu.
A úplně stejně to platí i v životě. Ovšem tam rysky nevidíme, ale máme je každý uvnitř v hlavě, ve své mysli a posouváme je tu nahoru, tu dolů. A protože věci, které vibrují na stejné frekvenci se k sobě vždy přitahují, máme-li obavy o naše zdraví, opravdu onemocníme; bojíme-li se, že neprojdeme u zkoušky, opravdu neprolezeme a tak dále a tak dále.
Jak z toho ven? Velmi snadno - sledujte nákres (můj vlastní, muhehe).

Dejme tomu, že si děláte obavy o peníze a vaše myšlenky se neustále točí okolo vět typu: "Co když přijdu o všechny peníze, co když neuživím děti!" Výsledkem bude nedostatek peněz, který k sobě přivoláváte. Zkuste si ale představit v duchu takovou rysku jako je na obrázku (no klidně i nějakou hezčí:D) a sledujte, kde je vaše "rtuť" - je-li nízko, posuňte ji výš, kam až to jenom půjde. Nemusí to být úplně nahoru, pokud to tak necítíte, ale zkuste to vycpat co nejvýš to půjde;)
Svoje rysky kontrolujte jak často chcete - nejlépe je, kdykoli si začnete dělat o daný jev starosti (Jejej, dochází mi prachy! Zase si nekoupím tu knížku/nepůjdu do kina/nedám si pizzu..) vezměte svlj sloupeček a posuňte ukazatel (rysku, rtuť ve sloupci či jak si vaše ctěná představivost žádá) co nejvýše to půjde.
Tohle se samozřejmě netýká jen peněz, ale čehokoli ve vašem životě. Zamyslete se nad tím, co vás nejvíce trápí - přátelé, partner/ka, rodiče, škola, práce, finance, nemoc... Každou z těch věcí si ukažte na pomyslné stupnici a zvedejte pěkně nahoru.
Zdá se to až příliš snadné na to, aby to byla pravda? Tak na závěr zkuste zabrousit do světa bohatých a úspěšných, mezi herce, zpěváky, podnikatele... Z většiny rozhovorů, které jsem s takovými lidmi četla, si pamatuju, že mluví o tom, že měli prostě štěstí, že to nějak vyplynulo, že je vzali náhodou a co je hlavní, stále se opakuje schéma: "Já jsem pevně věřil, že to vyjde a ono to vyšlo!"
Jako příklad mě napadá třeba Tobias Sammet, který prostě VĚŘIL, že bude slavný hudebník a taky se jím stal. Můžete to dokázat taky, ať už chcete slávu, lásku, bohatství, vzdělání, velkou rodinu nebo štěstí, věřte, že na to máte právo a pokud budete chtít, dosáhnete toho. Jen je třeba si dát pozor, aby rysky vašich přání byly stále dost vysoko a vaše vibrace nebyly strhávány jen do pomíjívé hmoty;)

Pár užitečných rad:
Většina lidí si myslí, že když jsou kupříkladu nemocní je třeba se nejdříve zbavit nemoci a pak získávat zdraví. Známe-li ale princip polarity, pochopíme, že je to zcela nesmyslné. Tím, že se zbavuji nemoci, soustředím se na ni a pomyslná ryska zůstává dole a nahoru se posunuje jen velmi velmi pomalu, pokud vůbec. Protože nemoc a zdraví jsou dva konce jedné stupnice, stačí jen zvyšovat polohu rysky směrem ke zdraví a pracovat na získávání zdraví ihned, ne až po zdolání nemoci, které ve své podstatě není nic více, než "málo zdraví".
Podobně se dá popsat každá situace v životě: neexistuje nenávist, jen "málo lásky", neexistuje utrpení, je jen "málo radosti", neexistují hrozní lidé, jsou jen "málo přátelští lidé"... kde je něčeho málo, můžeme vždycky přidat. Kdykoli tedy budete mít pocit, že je něco ošklivé, blbé, těžké, protivné, nudné, obraťte u slova znaménko na málo hezké, málo chytré, málo lehké, málo příjemné, málo zábavné a pak jen posuňte rysku na stupnici směrem k hodně. Je to mnohem snazší, věřte mi:)
A na úplný závěr - představujte si rysky pořád, posouvejte je nahoru kdykoli na ně vzpomenete nebo kdykoli máte pocit, že u některého ukazatele mohly jít dolů. Zpočátku budou ty mršky klesat pořád, při sebemenší zmínce o problému v té které oblasti uvidíte, že se rafička požene dolů jako namydlená. Trpělivě je zvedejte jak pilot v řídící kabině letadla nebo jak DJ u mixážního pultu a časem seznáte, že drží nahoře mnohem snáz. To bude v době, kdy se váš život začne měnit nejen v hlavě, u mixážního pultu vašich priorit, ale i venku v realitě. S přicházející radostí se všechny rysky začnou držet nahoře samy od sebe a kontrola bude nutná jen čas od času.
No a někdy v té době (u někoho za pár dní, u jiného v řádu měsíců a let, záleží jen na vaší píli a míře sebelásky) si začnete říkat, že si to nezasloužíte, že když je dobře, musí být i zle a právě o tom si povíme v příští části pojednávající o pátém posvátném principu, principu rytmu.

Pátou část naleznete TADY.

Změna myšlení pomocí hermetických principů - část III.

25. září 2009 v 13:19 | Lúmenn
Po velmi obecné první a druhé části cyklu článků na téma "Změňte svůj život" se pomalu ale jistě obrátíme ke když ne praktičtějším, tak aspoň snáze uchopitelným věcem a podíváme se na druhý a třetí posvátný princip Vesmíru (před čtením tohoto článku určitě přečtěte i předcházející díly - najdete je tady).

Druhý posvátný princip souvztažnosti zní "Jak nahoře, tak i dole; jak dole tak i nahoře."
Jak ho máme chápat? Je to velmi prosté - Vesmírné principy a zákony platí stejně na všech rovinách existence, nikdo se z nich nemůže vymanit, nejmenším atomem počínaje a andělskými bytostmi konče.
Hermetické učení rozděluje celý Vesmír na tři roviny, které se pak ještě dále dělí na sedm podrovin a každá z podrovin ještě na dalších sedm částí. Podrobnostmi není nutné se zabývat, pro nás bude důležité vědět, že existuje rovina fyzická, mentální a duchovní. V čem se od sebe odlišují a jak zapadají do schématu "jak dole tak i nahoře"?
Rovina fyzická obsahuje vše hmotné, atomy hmoty a energie, radioaktivní záření, lidské tělo, kamení u cesty... Všechny hmotné věci vibrují na nejnižších frekvencích, narozdíl od roviny mentální, jejíž vibrace jsou vyšší a řadíme do ní mysl - lidskou, zvířecí, ale i rostlinnou a nerostnou, jejíž existenci není každý ochoten si uvědomit, ale ona přesto existuje, ačkoli nejníže vibrující z mentální roviny, na úrovni tolik odlišné od mysli lidské, která co se týče mentální roviny vibruje nejvýše. Nad mentální rovinou stojí rovina duchovní, jejíž existenci zatím věda stále odmítá a v ní najdeme andělské bytosti, nejrůznější božstva a i mysl některých lidí je schopna se povznést až do této roviny.
K čemu je to důležité? Ačkoli pravdila pro všechny roviny jsou dle principu souvztažnosti stejná, je vždy lepší podléhat jen jednomu "šéfovi" než jich mít tucet. Je to jako ve velké firmě - jste řadový zaměstnanec, který podléhá vedoucímu kanceláře, ten podléhá řediteli resortu, který podléhá generálnímu řediteli a nad tím ještě stojí majitel firmy. Ačkoli tedy plníte požadavky majitele firmy, jeho přání k vám přicházejí zprostředkovaně, zkresleně a nejasně přes tři další lidi - mimoto tihle tři šéfové na vás mohou klást další úkoly, o kterých ani majitel nic neví. Je logické, že chcete být povýšeni a stát se nejlépe generálním ředitelem, abyste byli co nejméně ovlivňováni rozmary nadřízených.
A o totéž jde i hermetikům - vymanit se z pout nižších rovin a dostat se na úrovně vyšší, což znamená mít moc nad nízkými rovinami (jako ve firmě nad níže postavenými zaměstnanci) a zároveň podléhat co nejmenšímu počtu nadřazených rovin (pokud možno podléhat přímo majiteli firmy, tedy nejvyššímu Vesmírnému Zákonu a nikomu jinému).
Třetí povátný princip vibrace zní "Nic není v klidu, všechno se pohybuje, všechno se vlní."
Už ve fyzice na základní škole jsme se učili, že atomy a molekuly jsou v neustálém pohybu, pořád vibrují. I když se díváte na zdánlivě nehybný kámen, je celá jeho struktura v neustálém pohybu, elektrony obíhají kolem jader, atomy do sebe narážejí a vibrují, držíce pohromadě celý kámen.
V minulém principu jsme odhalili, že vše pracuje na stejných principech - tedy když vibruje hmota, musí logicky vibrovat i mysl a duch. Hustá, pomalá a těžká hmota vibruje na nejnižší frekvenci, pěkně pomaličku a čirý a jasný duch vibruje obří rychlostí s nepředstavitelnou frekvencí.
Snadno si to představíme na tónech - tóny na běžné stupnici vibrují na pro nás slyšitelných frekvencích, ale když se jejich vibrace zrychlí, stanou se tóny pro nás neslyšitelné. Na podobném principu funguje celý Vesmír - existují určité vnímatelné frekvence, které je člověk schopen zachytit svými smysly, ale existuje i bezpočet frekvencí, které jsou pro něj příliš rychlé a tudíž nepostřehnutelné.
Hermetici si kladou za cíl své vibrace zvyšovat a zároveň není problém zvyšovat i vibrace věcí okolo, čímž je možné je odhmotnit a zase zhmotnit, takže velcí mágové zdánlivě porušují přírodní zákony - ale našim nízkým fyzikálním zákonů jsou nadřazené velké zákony vesmíru, tedy principy, které zde popisuji, takže o žádné porušování vlastně nejde.
Zvyšovat své vibrace je velmi snadné, upírat své myšlenky k vyšším cílům a ne se krčit u země s tím, že "já jsem stejně na nic". Vše, na co pomyslíme, co pocítíme a co vyslovíme mění naše vibrace, ale i vibrace našeho okolí. Je to jako vrtule letadla, která se neustále točí - když do ní drbneme nebo do ní strkáme překážky, zpomalí se a letadlo začne klesat k zemi a může havarovat, když ji ale poháníme silným motorem, točí se rychleji a rychleji a letadlo stoupá a řítí se vpřed.

Totéž můžeme udělat i se svým životem - a jak na to konkrétně se dozvíte ve čtvrté části článku, kde rozebereme dva snad nejdůležitější ze sedmi posvátných principů, princip polarity a princip rytmu, které přinesou i praktické návody, užitelné v každodenním životě. Čtvrtá část je k přečtení TADY.

Změna myšlení pomocí hermetických principů - část II.

25. září 2009 v 13:16 | Lúmenn
Jak jsem slíbila v úvodním článku (tady, doporučuju přečíst) budeme se teď nějakou dobu zabývat změnami ve svém životě - samozřejmě změnami k lepšímu, posrat si život (s prominutím) zvládne člověk bez problému sám;)

Návodů na změnu života je habaděj, je důležité mezi nimi vybrat ty opravdu funkční a prospěšné. Hlavně si nemalujte nějakou změnu života "ve třech krocích za méně než deset dní". Takhle to holt nefunguje ani v magii, každá změna je běh na dlouhou trať a změna myšlení není výjimkou;)
Ale jak jsem napsala - najděte si knihy a publikace, které vám vyhovují. Já jich už pár našla a právě z jedné z nich vám začnu dnes psát takový výcuc, pokud vám ale sednou publikace jiné, zlobit se nebudu, pro každého je koneckonců vhodné něco jiného;)
Kniha, ze které dnes čerpám, se jmenuje Božská magie od psychotroničky Doreen Virtue, ovšem tahle chytrá paní není tak docela její autorkou - původně jde o mnohem starší knihu s informacemi ještě staršími, než si dovedeme představit.
Na začátku tohoto učení byl Hermes Trismegistos, o němž zajisté slyšeli i ti z vás, kteří magii a okultismu zcela neholdují (a pokud neslyšeli, v tomhle článku se něco málo dovíte;) ), jehož teze se předávali ústně a tajně po staletí, až se je v roce 1908 rozhodli sepsat tzv. Tři zasvěcenci v knize Kybalion. A z této knihy Doreen vychází, přičemž ji obohacuje o své myšlenky a návody, takže vzniká komplexní a čtivé dílo, které můžu jenom doporučit.

No, úvod máme za sebou a pustíme se do toho konečně přímo po hlavě. V Kybalionu najdeme sedm základních posvátných principů, které nám pomohou změnit naši mysl natolik, abychom sice zůstali pevně zakotveni v realitě, ale nebyli jí ovlivňováni jako ostatní běžní lidé. Je to jako když si vytvoříme své soukromé oko v hurikánu, kde kolem běsní živly, ale my pevně stojíme na zemi a vítr nám nemůže ublížit.

Tyto principy zní:
První posvátný princip mentalismu: Všechno je mysl; Vesmír je mentální.
Druhý posvátný princip souvztažnosti: Jak nahoře, tak dole; jak dole, tak i nahoře.
Třetí posvátný princip vibrací: Nic nespočívá v klidu; všechno se hýbe, všechno se vlní.
Čtvrtý posvátný princip polarity: Vše je duální, vše má póly; všechno má svou dvojici protikladů; podobné a nepodobné je totéž; protiklady jsou ve své podstatě totožné, ale liší se jen stupněm; krajnosti se setkávají; všechny pravdy jsou jen polopravdami; všechny paradoxy je možno uvést v soulad.
Pátý posvátný princip rytmu: Vše plyne, ven a dovnitř; všechno má svůj příliv a odliv; všechno se zvedá a zase padá; ve všem se projevuje kyvadlový pohyb; míra, v jaké se kyvadlo vychýlí doprava, odpovídá míře, v jaké se vychýlí doleva; rytmus se vyrovnává.
Šestý posvátný princip příčiny a následku: Každá příčina má svůj následek, každý následek má svou příčinu; všechno se děje podle Zákona; náhoda je pouze označení pro nerozpoznaný Zákon; existuje mnoho rovin kauzality, ale nic se nevymyká Zákonu.
Sedmý posvátný princip rodu: Rod je ve všem, všechno má svůj Mužský a svůj Ženský princip; rod se projevuje na všech rovinách.

Principů pravdy je sedm; ten, kdo je zná a chápe vlastní Magický klíč, pod jehož dotekem se všechny Chrámové Dveře otevírají.

Tak zaprvé to zní strašně vznešeně a zadruhé strašně složitě, nemám pravdu? A právě proto jsem se rozhodla bod po bodu každý z těhle principů pěkně rozebrat a mrknout se mu na zoubek, ať i ten nejlaičtější laik pochopí, co tím chtěl Mistr říci:) Dneska se mrkneme na první princip a v dalších článcích probereme principy následující.


Všechno je mysl; Vesmír je mentální.
Co to má znamenat? Že jsme všichni vymyšlení, že celý svět je jen iluze? Do jisté míry je to vážně tak.
Přijmeme-li fakt (který pomalu ale jistě přijímá už i moderní věda), že vše ve Vesmíru - hmota, energie, světlo - je ve svém prazákladu složeno ze stejných elementárních částic, celá premisa že vše je mentální dostane úplně nový rozměr.
Celá hmota je totiž složena z atomů a ty z elektronů a protonů, ovšem elektron, jakožto elementární částice, nic neváží, sám o sobě ani neexistuje a chceme-li jej pozorovat, musíme ho dát do vztahu s jinou částicí. Podobně jsou na tom fotony, protony, pozitrony a všechny základní částice celého našeho vesmíru. Rozdíl mezi hmotou a energií je tedy jen v rychlosti pohybu a vibrací té které částice a dojdeme-li k úplně nejmenším částečkám zjistíme, že ve své podstatě nic neexistuje! A přece - dýcháme, mluvíme, dotýkáme se věcí. Jakto?
Podstatou všeho, držíc pohromadě je Duch a Duch není nic jiného než Mysl. Zní to trochu jako ze špatné náboženské příručky, ale uvědommě si, že atom tvoří z 10% hmota a z 90% nic - prázdný prostor. Hmota tvoří asi 10% Vesmíru a co je tam více? Ano, prázdný prostor! Jen jedno jediné procento všeho, co nazýváme reálným - tedy hmoty a do jisté míry i energie - se skládá z něčeho uchopitelného, ten zbytek je prázdný prostor, který ať nazveme éterem, akášou, superstrunami nebo Duchem bude stále týmž - nekonečnou Myslí.
Ale ať se do těch pouček nezamotáme příliš :) Jde prostě jen o to uvědomit si, že všechen ten "prázdný prostor", Mysl, je v naprosté převaze, je jím propojena každá částečka ve Vesmíru, napojíme-li se na Mysl atomu našeho těla, jsme zároveň ve spojení s každým atomem kdekoli ve Vesmíru, Mysl zasahuje do všeho bez bariér a překážek, tvoříce 99% všeho, co je kolem nás (v podstatě 100%, rozebreme-li atom úplně, dojdeme opět k "ničemu", k "prázdnu", k Mysli). Sáhneme-li do Mysli na jednom místě, můžeme zasahovat do jakéhokoli místa ve Vesmíru. Síla Mysli je nekonečná, Mysl je všude, Vesmír je mentální.
Nevím jak ještě srozumitelněji celou tuto poučku popsat, jak co nejsnadněji ji předat dál, protože i v knize z níž čerpám je rozvlekle popsána ve třech kapitolách a těžko se hledají slova pro obsáhnutí něčeho tak jasného a přece tak složitého:)
Ale na podobná témata už jsem několik článků napsala, takže doporučuji přelouskat ještě je a bude to hned jasnější. Mohu vám ale zaručit, že následující principy už se budou vysvětlovat podstatně snadněji;)

Ve třetí části se mrkneme na druhý a třetí princip - na souvztažnost a vibrace. Třetí část naleznete TADY.

Změna myšlení pomocí hermetických principů - část I.

25. září 2009 v 13:13 | Lúmenn
Už dlouho se chystám k napsání tohoto článku (respektive celé série článků), které budou vycházet z učení, které jsem nasbírala v průběhu poslední doby a mám pocit, že si ho nemám nechat pro sebe. Mnoho z vás možná bez povšimnutí chodí mezi regály knihkupectví, kde na ně mávají knihy schopné už jen přečtením zapůsobit na váš pohled na svět - ne jej změnit, pohled na svět měníme zejména vědomě, ale už otevření určitých svazků nebo rozhovory s některými lidmi jsou krok na cestě ke změně. Vlastně už to, že chodíte (nebo jste přišli) na tento blog značí, že se něco děje, protože podobné přitahuje podobné a když vás přitáhly stránky člověka, co už v podstatě roky pracuje na své transmutaci, dozajista to něco značí. Takže ačkoli knihy míjíte a internet neprolézáte v cestě za poznáním, otevřeli jste tyto stránky a čtete tento článek a vaše proměna započala.

O co půjde?
Čím dál více narážím na knihy, které avizují změnu v myšlení. A taky je čím dál víc čtu a zjišťuju, že nejde jen o lacinou reklamu, ale ona změna opravdu funguje - a pro toho, kdo pochopil základní pravidlo a totiž, že myšlení ovlivňuje realitu a tudíž změna v myšlení správným směrem posune správným směrem i náš život, jsou to informace k nezaplacení.
A proto se s vámi chci podělit o myšlenky z různých knih a osvětlit vám tajemství "magie" slov a myšlenek. Ona totiž magie není nic více, než moc ovlivnit to, co se kolem děje: každé vaše slovo, každá myšlenka je druh energie, který když vyšlete, něco se změní. Energie nemůže mizet a zase se objevovat, myšlenka vypuštěním z hlavy nezaniká, slovo má mnohdy stejnou ne-li větší moc jako čin. A tohle všechno vám chci v následující sérii článků ozřejmit.

Ještě dnes si řekneme pár základních pravidel, která by každý z vás měl znát a v příštích dílech už začneme studovat (a praktikovat) natvrdo:
Předně - změnit svůj způsob života musíte od základů, nikoli od střechy. Většina lidí si myslí, že štěstí k nim přijde s novou prací, novým partnerem, že štěstí přijde zítra až bude svítit slunce nebo za rok až udělají maturitu. Ale představte si člověka jako dům - v základech stojí jeho mysl, která obsahuje všechny jeho vzpomínky, emoce, myšlenky i jeho duši, zdi člověka tvoří tělo a jeho procesy a dům uzavírá a obklopuje realita - situace, které každý z nás denně prožívá.
Změníme střechu - ale dům bude v podstatě vypadat stále stejně. Přestavíme zdi - ale půdorys domu a jeho zakotvení v zemi se nezmění. Přestavíme-li ale základy, změní se celý dům, stane se stabilnějším, krásnějším a kromě nových pevných základů vlastně získá i nové zdi a střechu, protože nelze přestavovat základy a nezbořit zbytek;)
Takže klíčem je nejprve měnit svou mysl, ten zbytek - hmotné tělo a realita kolem nás se už základům přizpůsobí.

Možná nevěříte, že vaše mysl má moc něco změnit. Možná je pro vás placebo efekt jen pouťový trik pro naivní důvěřivce. Pak vás tyto články nikdo nenutí číst, protože jen písmenky vás nepřesvědčím, že to, o čem budu psát, je fakt. Než tedy napíšete něco jedovatého, zkuste nejprve zde napsané rady v praxi a pakliže se neosvědčí, teprve se angažujte v nadávkách autorce;)
Já osobně si moc mysli vyzkoušela a moje maminka ji zažila na vlastní kůži jak jen to jde. Před třemi lety, když se rozvedli s mým otcem, byla máma šedá myška z domácnosti, ne moc hezká, nijak výrazná a téměř nechopná ženská, alespoň dle svých slov a myšlenek. Z nízkého platu měla živit své dvě děti, neměla řidičák, ve své práci se cítila hrozně - nevyužitě (co se týče potenciálu) a zneužitě (co se týče laskavosti). A pak začala pomocí rad z knih měnit své myšlení. Slovo musím zaměnila za slovo chci, začala věřit, že se jí podaří najít dobrá a dobře placená práce, přestala si myslet, že je ošklivá, neužitečná stařena, naopak - pracovala na své mysli a výsledky na těle (vyhlazení vrásek, zářící oči, znovunabyté charisma) a v realitě (nová, výborně placená práce se skvělými kolegy, noví přátelé, příležitosti na mimopracovní vyžití, řidičák) na sebe nenechaly dlouho čekat.

A kdykoli mluvím o síle mysli, dávám tuhle mamčinu proměnu za příklad, že to jde. Nezapomeňte - to, co si myslíte, utváří váš svět, to, co je podobné, přitahuje podobné - pozitivní myšlenky přitahují věci dobré a ty negativní zase věci špatné. Kdo si myslí, že je ošklivý, bude ošklivý i po třiceti plastikách; kdo si myslí, že život je na nic, to záhy pocítí na vlastní kůži. Změňte své myšlení a změníte svět!
Ale to říkal už dávno dávno nějaký pan Buddha a my si to musíme jen připomenout;)

Druhou část si můžete přečíst ZDE.
 
 

Reklama