Moje zážitky a pokroky

Malovat obrazy na vodní hladinu

1. dubna 2016 v 20:18 | Lúmenn
Před pár dny na mě přišlo nějaké smutno. Občas se to stává, určitě to zná každý. Já mám ale poslední dobou trochu problém svoje emoce vyjádřit, dostat je hluboko z nitra na povrch. Po nejrůznějších životních peripetiích jsem si podvědomě vyvinula tuhle obrannou strategii a dává mi práci ji rozpustit. Takže čas od času je to moje "smutno" silnější, než by mělo být a vyjeví se v něm věci střádané třeba celé týdny. Nejinak tomu bylo i tentokrát. Horko těžko jsem ho ze sebe setřepávala, bylo to jako těžká lepkavá deka, ne a ne se mě pustit.
Sedla jsem si do kuchyně, uvařila čaj, zapálila se svíčku a pokusila jsem se přijít na jiné myšlenky nad vybarvováním mandaly. Ale místo aby se smutek vrátil někam hluboko do mě, mezi tahy pastelky vytryskl na povrch a mě na obrázek začaly kapat slzy. Nakonec - nejlépe se stejně člověk smutku zbaví tak, že ho vyjádří. A tak jsem je nechala.

Podivná numerologie počtu článků

7. ledna 2016 v 19:58 | Lúmenn
Už několik let se podivuju nad zvláštními čísly v administraci těchto stránek. Ale až s koncem loňského roku mě napadlo se nad tím pořádně zamyslet, protože už to vážně přestává vypadat jako náhoda.
Když jsem začala tyto stránky psát, což bylo v roce 2009, nijak jsem nepřemýšlela nad tím, že by každý rok měl být nějaký stabilní počet článků a nijak se o to nesnažila. O to víc mě pobavilo (a pamatuji si, že jsem si toho všimla), když jsem na konci roku 2010 objevila zvláštní "náhodu" - počet článků v roce 2009 i 2010 byl totiž stejný - 129 článků. Jenomže podivné shody v počtech neskončily, naopak, teprve to začalo.

Síla psychosomatiky

28. listopadu 2015 v 11:28 | Lúmenn
Poprvé jsem slovo psychosomatika slyšela od paní primářky Minaříkové na dětském oddělení nemocnice v Prostějově - a ano, zmiňuji ji jménem záměrně, protože byla jedním z mála lékařů v mém životě, který to myslel dobře a rozumněl své práci. O čemž svědčí právě i povědomí o těsném spojení tělesného s duševním. Od té krátké větičky "to bude psychosomatického původu" se odvíjela spousta dalších věcí, až jsem ve svém dospělém životě přišla na to, že nemusím být vůbec nemocná, když nechci.
Asi si řeknete - a on někdo jako chce být nemocný? Inu, ano i ne. Na podvědomé úrovni je, zvlášť u dětí, nemoc způsobem volání po lásce a pozornosti. Jindy je nemoc somatizovaný tedy česky krásně přeloženo ztělesněný problém psychiky. Není třeba to podrobně rozvádět, můžete si o tom přečíst celou rubriku. Já vám na čerstvém příkladu chci ukázat, jak velikou sílu může mít psychosomatika a jak může odstranění psychické příčiny mít okamžitý uzdravující efekt na tělo.

S pozitivním přístupem nejdál dojdeš:)

16. října 2015 v 17:17 | Lúmenn
Před časem jsem se přestěhovala ke svému milému a to mimo jiné znamenalo i změnu pobočky České pošty, z níž smluvně budu odesílat balíky pro zákazníky mého e-shopu. Možná kvůli tomu, že nová pobočka je maličká, skoro vesnická o pár okýnkách nemají paní u přepážek tolik zkušeností s podáním balíku přes smlouvu, každopádně stalo se, že jeden balíček nedošel, kam měl - a přesto nakonec všecko dobře dopadlo, hlavně díky úžasnému přístupu všech zúčastněných, za což jim chci moc poděkovat.

Jak mi příroda během chvilky zvedla náladu:)

1. října 2015 v 19:15 | Lúmenn
Před nedávnem jsem se přestěhovala k příteli na okraj města do domku. Můj sen - bydlet v domě se zahradou dost daleko od civilizace kvůli klidu a přesto dost blízko kvůli pohodlí. Jenomže po celém životě stráveném v centru města je občas těžké si zvykat na dlouhou dojezdovou vzdálenost do práce, za kamarády, do obchodu...no prostě kamkoliv. A když jsem si na kodrcání se autobusem už jakž takž zvykla (dělá se mi v něm totiž špatně), nachystalo mi město jobovku v podobě opravy silnice. A kdyby jen jedné, ale hned zároveň asi osmi komunikací v bezprostředním okolí našeho bydliště.

Anděl od Lúmennky

11. srpna 2015 v 20:10 | Lúmenn
Drazí čtenáři, přiznávám se, že teď nemám téměř žádný čas se stránkám věnovat, léto v plném proudu, což pro mě znamená stánkovou sezónu a tak přes týden pracuji, o víkendech prodávám a když zrovna není akce na stánkaření, tak si zařídím nějakou jinou - tu hudební festival, tu výlet a pokud síly nestačí (což se mi v tomto vedru stává docela běžně), pak prostě ležíme s drahým doma a věnujeme se zaslouženému odpočinku. Slibuji, že až přejdou ty nejhorší teploty a nebudu každý den od nevidím do nevidím zapřažená (práce, druhá práce, podnikání, stánek, ááá...), článků přibude, náměty se mi zatím kupí v zásobě:)
Kromě psaní jsem se ale poslední týdny vrhla i na malování, protože mi můj milý začal tvořit šablony k mandalám (jak jsem již před časem psala) a já se pokouším o nové postupy a techniky. Vždy jsem byla výtvarný antitalent, alespoň soudě dle hodnocení mých učitelů, ale přesto jsem na malování nezanevřela a svým patláma stylem, kdy je celý stůl (a zeď a já...:)) zaliskaný od barviček se pokouším o výtvarná díla:)

Mandaly a barvičky

19. února 2015 v 15:32 | Lúmenn
Nedávno jsme s mým drahým seděli doma a procházeli jeho staré školní kresby ze střední. Upoutala mě jeho klauzura na téma "Chaos a Řád", kde vytořil s kružítkem úplně šílené propletené tvary a právě vyobrazení řádu mi hrozně připomínalo mandalu. Koukala jsem na to ze všech stran a říkala jsem mu, jestli by takových věcí byl schopný stvořit víc. Drahému se úplně rozzářily oči: "No jasně, mě to hrozně baví, sedět s kružítkem a tvořit různé tvary, hrozně rád." A tak začaly vznikat první mandaly z pera, tedy spíš z kružítka, mého milovaného. A protože já mandaly neumím kreslit, ale za to je docela umím vybarvovat, spojili jsme svoje síly a začínají nám pod rukama vznikat docela pěkné věci:)

Jak mi Vesmír poslal do cesty "moudrou dodávku"

12. února 2015 v 19:19 | Lúmenn
Před časem jsem neměla zrovna nejlepší období. Zradil mě člověk, kterému jsem důvěřovala a ta zrada mnou otřásla do hloubi duše. Trvalo dlouho, než jsem se vzpamatovala z nejhoršího a ještě nějakou dobu potrvá, než se rány úplně zacelí. Díky tomu mě občas přepadají trudnomyslné nálady, kdy se ptám sama sebe, zda má vlastně všechno vůbec smysl a kolik toho musím ještě ustát, než budu konečně šťastná. Dostanu strach z budoucnosti, co přinese a jestli to zase nebude bolet. V jedné takové nepříjemné náladě před pár týdny jsem se šla projít se psem, zahloubaná do myšlenek a najednou jsem si všimla popsaného auta, zaparkovaného u chodníku kousek od našeho domu. Nikdy předtím jsem ho tam neviděla a když jsem si přečetla první nápisy, rozšířily se mi oči údivem. Ano, promluvila ke mě dodávka:) Zní to šíleně? Tak čtěte dál:)

Přednáška Amita Goswamiho v Brně

20. listopadu 2014 v 22:54 | Lúmenn
Dnes, tedy 20.11.2014, se v Brně uskutečnila velice zajímavá přednáška, kterou jsem navštívila a rozhodně toho nelituji. Váženým hostem byl americký fyzik a filozof Amit Goswami, který je známým propagátorem kvantové fyziky a její aplikace na běžný život.
Tříhodinová přednáška byla skvělým výletem do světa, kde se prastaré duchovní nauky snoubí s moderní vědou a filozofií. Pan Goswami roky zkoumal fyzikální principy "neviditelného" světa elementárních částic a kladl si otázky, na které daly odpověď již dávné nauky našich předků, ale až poslední roky vědy je dokázaly ověřit experimentálně.
Většinu věcí, které jsem na skoro tříhodinové přednášce (kterou prodlužoval fakt, že pan Goswami mluvil anglicky a vše bylo překládáno do češtiny) slyšela, jsem znala už z dřívějška a dávno se snažím do svého života aplikovat, ale zasazení do kontextu vyprávění vědce bylo pro mě příjemnou novinkou.
Na tomto odkaze se můžete podívat na některá jeho videa. A je možné, že příští rok se s panem Goswamim opět v Česku setkáme, protože byl vřelým přijetím opravdu nadšený a práce s českým týmem pořadatelů jej bavila.

Stánkaření

16. září 2014 v 5:00 | Lúmenn
Určitě jste si již stačili všimnout, že jsem loni otevřela e-shop - kdo to ještě nezaregistroval, směle jej může navštívit zde a nebo pomocí horních panelů kdykoli v budoucnu:)
Jenomže nejsem nějakým velkým příznivcem prodávání věcí přes internet a mnohem více upřednosňuji osobní kontakt. Protože astronomické nájmy mi prozatím nedovolují otevřít si kamenný obchod, vyřešila jsem tuto situaci pořízením stánku a objížděním zajímavých akcí v průběhu roku. A protože stánkařská sezóna pomalu končí, rozhodla jsem s vámi podělit o zkušenosti ze stánkového prodeje a povykládat vám o akcích, které jsem zatím zažila:)
 
 

Reklama