Moje zážitky a pokroky

Bohyně Nút a kulečník bohů

17. ledna 2013 v 0:28 | Lúmenn
Včera jsem prožila velice zvláštní meditaci a po dlouhé době mám touhu se se svým zážitkem podělit.
Začalo to prostě - večer, než jsem šla spát, jsem se ponořila do sebe a požádala Vesmír o energii na pročištění. Cítila jsem na temeni šimrání a obrovský proud energie ve tvaru trychtýře se mi začal vlévat do korunní čakry. Proudilo mnou velké teplo, pod peřinou jsem se úplně vařila, najednou jsem se cítila, jako bych mohla lámat skály, nic nebylo nemožné, byla jsem plná životodárné energie a ta mnou protékala a čistila moje tělo, přičemž špičkami nohou mi vytékala "špatná" energie a měnila se v bublinky, které odlétaly nahoru a tam mizely a praskaly.

Transformace díky sáhnutí si na dno

30. listopadu 2012 v 5:55 | Lúmenn
Jen těžko se mi o tom píše a vlastně bych o tom nejradši pomlčela, protože se za to hluboce stydím. Věřila jsem si, věřila jsem, že jsem silná bytost, plná naděje, světla a lásky, která umí zatočit s démony a léta na sobě úspěšně pracovala (více o mé cestě za poznáním zde). Ale letos v červenci jsem se stala obětí síly, s níž jsem si nevěděla rady a která mne nakonec úspěšně strhla do víru bolesti, zklamání a ztrát. Teď zažívám velice těžké období, smůla se mi lepí na paty, ale přesto mám dojem, že se ve mě rozhořel obrovský vnitřní plamen, který mě v životě pohání kupředu nevídaným způsobem a cítím, že se měním ze dne na den, sílím a rostu. Stálo mě to ale tolik, že si nejsem jistá, jestli kdybych si mohla vybrat, tak bych tuto cenu zaplatila. Stálo mě to peníze, zdraví, nervy, přítele a málem i život mého kocourka. A to je hodně vysoká cena.

Magický Samhain

4. listopadu 2011 v 16:50 | Lúmenn
Letos jsem po dlouhé době netrávila Samhain v civilizaci, ale na chatě pár desítek kilometrů od Prostějova, obklopená lesy a láskou mého přítele, se kterým jsme si tam užívali podzimní dovolenou. A právě tam jsme prožili zatím asi nejmagičtější "keltský nový rok", jaký jsem kdy zažila.
V den Samhainu, 31.října, jsme se vypravili se psem na procházku do lesa, na jedno místo, na které chodívám meditovat a uctívat staré bohy, místo, kterému neřekneme jinak, než Mohyla. odle mě je tam pohřbený nějaký dávný velmož, je to taková vyvýšenina vprostřed lesa, všude na ní jsou skalky a roztroušené kameny a ze země tam vyvěrá obrovský pramen síly. Naše kroky ale nezamířily hned tam, nejdříve jsme se procházeli po lese a mě zaujala podivná pyramida z kamení, která ležela u cesty. Ale nějak jsem jí nevěnovala pozornost, řekla jsem si, že si asi hrály děti nebo něco a vypustila jsem to z hlavy. O to větší bylo mé překvapení později.

Setkání s Anastasií

27. září 2011 v 12:00 | Lúmenn
Už dlouho jsem se s vámi nepodělila o svoje duchovní zážitky a že občas je o čem psát:) A tak jsem se rozhodla, že napíšu o poslední zajímavější příhodě, která se udála minulý týden.
Jak už je mým zvykem, lehla jsem si před spaním na záda a propadla se do polosnového stavu meditace, v ní rozmlouvám s andílky, mizím do různých podivných vizí a vyvolávám si vizualizace vděčnosti, lásky a štěstí. Toho dne jsem se propadla hodně hluboko do sebe a zůstala jsem na hranici astrálního cestování, kterou se mi nikdy nedaří překonat - moje tělo se ocitne ve víru strašně silných vibrací a nejsem s to je vydržet, musím prostě otevřít oči a přestat.
Tentokrát k tomu došlo také - otevřela jsem oči a zírala do tmy pokoje. Když tu se mi najedou vybavila vzpomínka na knihu o ruské vědmě Anastasii, jejíž první část jsem před pár měsíci četla. A pak už to šlo ráz naráz.

Ovlivňování reality aneb jak mi Vesmír dává najevo, co bych měla vědět

12. ledna 2011 v 17:46 | Lúmenn
mandall
Určitě to znáte. Desítky návodů v desítkách knih - slavným Tajemstvím počínaje a hermetismem konče. I tady na Poslovi najdete spoustu článků na téma "tvoření své vlastní reality" (například rubrika Hermetické principy, článek Vesmír a splněná přání a další).
Ve zkratce jde prostě o to, že na co myslíte, to k sobě voláte. Myslíte-li na krásný dům, šťastný vztah, láskyplnou rodinu a dobré výsledky v práci, pak se takové věci dostavují. Přitahujete je k sobě jako magnet a váš život je plný šťastných okamžiků. Máte-li ale v hlavě jen pochybnosti, strach, věty jako "tohle se mě nikdy nemůže podařit", "tohle nezvládnu", "jsem k ničemu", opět vás Vesmír vyslechne a váš život bude jako z vámi vymyšleného hororu.
A já nedávno dostala pořádnou ťafku od vyšší moci, která mi jasně naznačila, že výše popsané řádky nejsou jen blábol pro důvěřivce, ale realita. Jen čtěte dále...

Samhainový rituál

3. listopadu 2010 v 23:19 | Lúmenn
elf
Dlouho jsem se nepodělila o žádný svůj zážitek ze světa duchovna, poslední dobou ale všechny věci, které jsem dělala, byly poněkud intimního charakteru a vlastně ani dohromady není o čem mluvit. Prožila jsem, co jsem prožila a zase kráčím po své cestě dál.
Včera ale byl Samhain, resp. Dušičky, svátek, kdy se propojují světy mrtvých a živých a dějí se mnohé věci, které lidé nazývají "mezi nebem a zemí". Keltové slavili tento svátek 31.10., ale pokud budete vnímat energie v těchto dnech, pocítíte, že brány se otevírají už kolem 30.října a zavírají se zhruba den po Dušičkách, tedy 3.listopadu. Mezi těmito daty je možné se snadněji než jindy napojit na říši mrtvých a spojit se se svými předky, které v tento den uctívali už staré národy.
Nebyla jsem výjimkou a s přítelem jsme si udělali Samhainový rituál, on jej praktikuje už několik let, já ho zkusila poprvé. A stálo to za to...

Jak Lúmennka vyháněla démona

28. července 2010 v 14:38 | Lúmenn
Je to zvláštní - čím více zážitků z duchovního světa prožívám, tím menší chuť mám je psát na stránky. Možná je to tím, že se mi pomalu stávají denní rutinou, nad kterou není třeba se pozastavovat, a nebo je naopak beru jako něco natolik posvátného, že mám strach je "pošpinit" tím, že je převyprávím?
Těžko říci, každopádně na poslední příspěvek z rubriky "moje zážitky a pokroky" už pomalu sedá prach a tak jsem si řekla, že je na čase zase nějaký ten zážitek vynést na světlo - ať ti z vás, co pochybují, mají hned o špetku víry navíc.
I když...tento zážitek nepatří zrovna k těm nejhezčím. Na druhou stranu ukazuje, že všechno zlé, je k něčemu dobré a i ty nejhorší bubáci se dají zvládnout.

Pomoc andělů v praxi

13. dubna 2010 v 12:33 | Lúmenn
anděl
Často na mě "prší" dotazy (zejména od jednoho "velkého známého mága"), proč by člověk měl být v kontaktu s anděly. Kromě dobrého pocitu, že nejste sami v tom někteří lidé nevidí žádné jiné praktické využítí. Osobně mi tedy pocit, že nejsem sama a stále jsou mi nablízku bytosti, které mne bezmezně milují a stojí při mě, bohatě stačí. Vše ostatní považuji za podružné, protože cítit lásku a ochranu kdykoli si jen vzpomenu na své anděly je pro mě nenahraditelné, úžasné a nádherné.
Jenomže to není jen láska a podpora, co mi andílci dávají a postupně vidím, jak se můj život díky nim neustále mění a má přání se zhmotňují v realitě stále rychleji a častěji.
Proto jsem se rozhodla vás seznámit s pár praktickými příklady z mého života, které se udály v posledních několika měsících a ukázaly mi, že moc andělů je obrovská:)

Stesk po Domově

24. února 2010 v 18:49 | Lúmenn
K Vánocům jsem dostala od maminky knížku Andělská medicína od mojí oblíbené Doreen Virtue. A zatímco knížka Víly mě spíš zklamala, protože v ní byly staré známé informace jen jinak řečené, Andělská medicína je úžasná kniha, výborně se čte a jsou v ní nádherná slova a poselství.
Ale tento článeček nemá být reklama na knihy od této autorky. Chtěla jsem popsat jeden zážitek, tak čerstvý jako právě utržený list, stal se před pár minutami a tak mě zasáhl, že jsem si řekla, že ho hned popíšu, aby nevymizel.

Regrese - už to mám za sebou:)

18. prosince 2009 v 9:26 | Lúmenn
Jak jsem avizovala na svém osobním blogu, včera jsem podstoupila regresi.
Pro ty co nevědí oč jde: je to návrat do minulosti, k těžkým okamžikům života. Nejstresovějším obvykle bývá porod, dále různé věci z dětství, které si vědomě nepamatujeme, ale podvědomí je má s vobě uloženy a nakládá s nimi. Někdy je třeba se vracet i dál - do životů minulých a napravovat věci, co nejsou v pořádku.

Minulost nelze změnit, ale lze změnit způsob, jakým na ni nahlížíme.

A o tom je celá regresní terapie, kterou jsem se rozhodla podstoupit už před nějakou dobou. Mnohokrát to ale nevyšlo, nejdřív jsem byla nemocná, pak se zase něco stalo a tak dále, až jsme se z původního termínu v dubnu posunuli do prosince. Ale včera jsme konečně vyrazilido Zlína za Deniskou ("naší" duchovní pomocnicí:)) a já můžu říct: jsem ráda, že jsme tak dlouho čekali, ale jsem taky moc ráda, že jsem tam byla:)
 
 

Reklama