Moudrost Celestinského proroctví

Rukopis, vhledy a prastará moudrost - část II.

1. října 2009 v 21:08 | Lúmenn
V nedávném článku jsem vás seznámila s myšlenkami z knihy Celestýnské proroctví, v nichž dnes budu pokračovat. Pokud jste nečetli první část, najdete ji zde.

Pátý vhled mluví o tom, jak bjovat s nedostatkem energie, který popisuje čtvrtý vhled. Abychom nemuseli krást energii lidem v našem okolí, musíme se stát energeticky soběstačnými. První krok k tomuto je využití maximálního potenciálu potravin (přičemž nejvhodnější jsou potraviny rostlinné, nezatížené negativní energií ze smrti zvířete). Když jídlo jen v cuku letu zhltneme, naše tělo zpracuje jen mizivou část energie jídla a my se ještě často cítíme unavenější než před jídlem. Abychom získali maximum energie z jídla, měli bychom pomalu žvýkat a vychutnávat každé sousto, oceňovat jídlo každým chuťovým pohárkem a projevit za něj vděčnost, k čemuž si můžeme zvolit jakýkoli osobní rituál, který nám bude vyhovovat.
Krom jídla ale energii můžeme čerpat i na duchovní rovině. Nejlepší je alespoň jednou denně navštívit nějaké energeticky bohaté místo a oceňovat jeho krásu. Vnímat to místo, věnovat mu plně svou pozornost a lásku, přijímat energii plnými doušky. Tohle narozdíl od mezilidských hádek není krádež, protože když něčemu věnujeme pozornost, věnujeme tomu zároveň energii a tak se takto stáváme přirozenou součástí energetického koloběhu - energii zároveň dáváme a příjímáme, takže jí nikdy nebudeme mít nedostatek.
Rada pátého vhledu: Jezte pomalu a s vděčností, vychutnávejte jídlo a vnímejte ho. Každý den choďte do přírody a obdivujte její krásu, obdivujte stromy, květiny, skály... a získávejte tak z nich energii a naopak ji do nich zase svou pozorností vysílejte, čímž se stanete součástí přirozeného energetického koloběhu. Nemusíte však chodit do přírody, krása je skrytá i v obyčejných věcech denní potřeby, v lidech, domech... stačí jen věnovat svému okolí obdiv, lásku a pozornost a vaše energie se nikdy nemůže vyčerpat.

Šestý vhled popisuje mechanismus, jakým si lidé kradou energii a nazývá jej osobními dramaty, které hraje každý z nás již od dětství. Když pochopíme své osobní drama, máme šanci na sobě pracovat a přestat krást energii lidem z našeho okolí. Rozlišujeme čtyři druhy osobních dramat:
Zastrašovatel je nejagresivnější z nich. Získává pozornost (a tím i energii) tím, že v lidech vzbuzuje strach. Chová se agresivně a výbušně, křičí, hádá se, pere se, vyhrožuje. Má-li někdo jednoho (nebo oba) rodiče zastrašovateli, sám se pak v dopělosti stane zastrašovatelem nebo "lituj mě" (viz níže).
Tazatel je méně agresivní. Pozornost a energii si vynucuje otázkami, přičemž odpovědi pak rozpitvává. Tazatel se nejen rád ptá, ale hlavně pak dává najevo, že odpověď byla chybná, že pocity, názory a postoje dotazovaného jsou špatné. Tazatelé se utvářejí většinou z lidí, jež měli jednoho (nebo oba) rodiče rezervovaným (viz níže).
Rezervovaný je pasivní. Energii získává nenápadným způsobem - mlčí, odpovídá vyhýbavě, tváří se tajemně, stojí stranou. Čím více mu pak ostatní kladou otázky (např. klasické "Co se děje?"), tím více je rezervovaný a přitom tím více získává pozornost a tudíž i energii. Rezervovaní lidé se v dětství setkávali hlavně s tazateli.
"Lituj mě" jsou nejpasivnější a energii získávají ze soucitu. Neustále fňukají, stěžují si na těžký život, jsou nešťastní a přímo volají po soucitu a soustrasti. Kdo má rodiče zastrašovateli, často se v dospělosti stává "lituj mě".
Někteří lidé hrají jen jedno drama, někteří jich používají více. Nikdo však není špatný, protože drama používá, všichni jsme se je naučili v dětství, kdy jsme si chtěli vynutit pozornost rodičů, přátel nebo učitelů a je to přirozená součást vývoje. Nemusíme se za svá dramata stydět, ale měli bychom je jako nepotřebné součásti osobnosti odhodit.
Rada šestého vhledu: Odhalte svoje osobní dramata a vzdejte se jich. Jsou zbytečná, protože vy máte energie dostatek a nepotřebujete ji krást ostatním lidem.

Sedmý vhled nás učí, jak se stát součástí proudu příčin a následků (viz první vhled). Máme si všímat souher událostí a zároveň je využívat. Jakmile začneme vidět smysl v synchronicitě, otevřou se nám obrovské možnosti - uvidíme víc. Budeme-li se rozhodovat ze dvou cest, ta která nám má přinést poselství bude jakoby zářivější, krásnější; lidé, s nimiž se máme dát do řeči nám začnou sami přicházet do cesty; situace, jichž bychom se předtím báli využít, se stanou přirozenou součástí našeho života. Sedmý vhled také mluví o důležitosti představ, vizí, intuice a snů. Máte-li sen, že se něco stane, patrně to tak bude. Cítíte-li, že byste měli něco udělat, udělejte to, ať je to jakkoli bláznivé.
Sedmý vhled také popisuje, že když na něco usilovně myslíme, přivoláváme to k sobě. Myslíte-li na nedostatek peněz, dáváte této situaci energii a ona přijde. Proto je důležité ovládat naše myšlenky a soustředit svou pozornost jen na věci, které chceme a po kterých toužíme, negativní představy a emoce postupně vytěsňujme z mysli a nahrazujme pozitivními, až negace sami přestabou přicházet - jak do naší hlavy, tak do našeho života.
Rada sedmého vhledu: Řiďte se svými pocity, sny a intuicí. Věřte, že jste vedeni správně a že vše, co se děje má nějaký význam, ačkoli ho třeba zatím nechápete. Hledejte význam každé, i té sebešpatnější situace ve vašem životě. Přizpůsobujte své myšlenky tomu, jak si přejete aby váš život vypadal - myslete pozitivně a tím k sobě přivolávejte jen pozitivní.

Osmý vhled je o vztazích mezi lidmi. Víme, že probíhají krádeže energie mezi lidmi (čtvrtý) a také jakým způsobem se to děje (šestý vhled). Sami sokážeme nebrat energii, ale jak si energii nenechat vzít od člověka, který stále hraje svoje drama?
Iluzorní drama zboříme nejlépe tak, že ho pojmenujeme. Je-li někdo agresivní, zeptejte se ho, proč je tak vzteklý, že se ho budou lidi bát, když se bude chovat takhle. Tazateli řekněte, proč se stále jen ptá a občas také nepoví něco o sobě, že mlčeti je někdy více. Když je někdo rezervovaný, zasmějte se jeho ulitě a vysvětlete mu, že stát stranou není nutné. A tomu, kdo prahne po soucitu řekněte, že on přece soucit nepotřebuje, jsou lidé, co jej potřebují mnohem více.
Tím, že se drama pojmenuje, se jeho velká část zboří. Nikdy to však nesmíme dělat agresivně, ale naopak s láskou, čímž člověku nejen pomůžeme odhalit jeho drama, ale také mu vyšleme energii (po které touží), aniž by naše energie utrpěla. Z takových setkání pak nevyjde žádný vítěz, ani žádný poražený, energie zůstává zachována díky pocitu lásky.
V osmém vhledu se také dozvídáme, že děti potřebují pozornost rodičů, aby nemuseli začínat hrát svá osobní dramata. S dětmi bychom neměli jednat jako s hlupáky, zesměšňovat je a podceňovat, ale jako ze sobě rovnými. Na každou otázku odpovídáme pravdivě, ale tak, aby tomu dítě rozumnělo a dítěti věnujeme tolik pozornosti, kolik potřebuje.
Kromě vztahů s dětmi osmý vhled také popisuje vztahy s dospělými. Vysílání a přijímání lásky je velmi důležité, ale stejně tak je nutné i nelpět na jediné osobě. Nesnažme se partnera přizpůsobovat sami sobě, vztah nemůže fungovat jako neustálé soupeření o energii, ale měla by v něm harmonicky a přirozeně plynout energie od jednoho k druhému - stejné je to ve vztazích a interakcích mezi přáteli, kolegy i kolemjdoucími.
Rada osmého vhledu: Nekraďte energii, ani si ji nenechte brát pomocí výše popsaných mechanismů. Vždy jednejte s láskou a úctou - se všemi lidmi s nimiž přijdete do styku. Takto začnete v podstatě měnit svět:)

No a poslední devátý vhled popisuje, jak by mohla (bude?) vypadat lidská společnost, až si všichni vštípí zásady všech osmi vhledů. Ale to už nechám na vás, ať ti to přečtete:)

Rukopis, vhledy a prastará moudrost - část I.

30. září 2009 v 16:41 | Lúmenn
Včera jsem dočetla nádhernou knížku, kterou můžu všem jenom doporučit. Nejkrásnější bylo, že nejenže všechny myšlenky v ní obsažené už jsem dávno znala a jen jsem si je čtením připomněla a zažila, ale také že po přečtení se mi některé části knihy začaly vynořovat i v životě a z fascinace z tohoto jsem stále ještě nestačila vyjít:)
O co tedy jde?
Celestýnské proroctví vypráví příběh muže, který je nespokojen a zklamán svým životem. Pracoval s psychicky nemocnými dětmi, ale práce mu nešla tak, jak by si představoval a tak odešel do ústrání a žil osaměle u jezera, na místě, kde vyrůstal a kde prožil krásné dětství se svým dědečkem. Jednoho dne je ale klid jeho života narušen telefonátem od dávné přítelkyně, která mu přinese fascinující informace o tajemném Rukopisu - novém archeologickém objevu z Peru. Má se jednat o návod na spokojený a úplný život a o popis cesty za poznáním a osvícením. Peruánská vláda ovšem existenci Rukopisu popírá a úzkostlivě tají jakékoli informace o něm a tak se hlavní hrdina z ničeho nic rozhodne vyrazit do Peru a na všechno přijít na místě. Tím začíná kolotoč dobrodružství, při kterých postupně odhalujeme části Rukopisu, tzv. vhledy a s nimi i tajemství našich životů.
Nejlepší bude si knihu přečíst, ale rozhodla jsem se, že vám všechny vhledy v krátkosti představím, ať se můžete poučit a zažít pocit fascinace i bez koupě knihy:)
První vhled říká, že vše, co se v našem životě stane, má nějaký význam. Nic se neděje náhodně, vše je důsledkem nekonečného sledu příčin a následků. Občas se nám v životě stane nějaká "náhoda", která je ale tak zvláštní, že to snad ani náhoda být nemůže. Různá setkání se správnými lidmi ve správný čas; plány, které nevyjdou, ale místo toho přinesou něco úplně nového a lepšího, než jsme čekali... každý z nás už něco podobného v životě zažil, kdy si říkal: "No wow, to teda byla náhoda! To snad ani není možné!" Podle prvního vhledu si máme začít takovýchto situací všímat a vyhodnocovat je, máme se zaměřit na souvislosti a nechat se fascinovat sledem událostí, které nás pozvedávají a povznáší. V prvním vhledu je nastíněna myšlenka, že tyto situace se děly vždy, ale v poslední době si jich všímá stále více lidí, což nevyhnutelně vede ke změně lidského myšlení.
Rada prvního vhledu: Začněte si všímat událostí, které se kolem vás dějí jakoby "náhodně". Soustřeďte se na ně a oprostěte se od myšlenky, že to byla jenom náhoda a vytěžte z těchto situací co nejvíce.

Druhý vhled mluví o historickém kontextu lidstva. Za poslední tisíciletí se stalo mnohé - lidé nejprve věřili jen církvi, ta jediná jim ukazovala, co je správné a co je špatné, to správné pocházelo od Boha a špatné od Ďábla. Pak přišla krize církve okolo husitské doby a lidé už jí nevěřili, jejich víra byla otřesena a oni náhle ztratili pevnou oporu v rozpoznávání dobra a zla, svět se pro ně stal chaotičtějším. Pak přišel novověk, doba objevů, zjistili jsme, že nežijeme ve středu Vesmíru, ale že jsem jen zrnko prachu v celém Universu. A tak se lidé upnuli k vědě, která jim začala přinášet odpovědi na jejich otázky, nový objev střídal objev, ale stále nikdo nepoznal Boha, věda nepoznala dobro a zlo. Lidstvo se tedy upnulo k pokroku, vynalézali nové věci, co jim usnadní práci a duchovní věci odložili na jindy, na někdy, na nikdy. Dnešní doba se ale zase mění, lidé volají po duchovním poznání, cesta pokroku je téměř u konce, zdroje jsou vyčerpanější a vyčerpanější, planeta je zraněná, místa na ní je příliš málo, lidská populace chřadne. Vše směřuje ke změně postoje, odpovědi vědy už nestačí.
Rada druhého vhledu: Jakmile začnete registrovat shody okolností, které zmiňuje první vhled, uvědomte si, že tytéž shody se objevují v celé historii lidstva. Každá nepatrná událost směřuje k dnešku, dnešek je přítomností, která směřuje k budoucnosti a vy jste jeho součástí.

Třetí vhled nám objasňuje, že celý Vesmír je ve svém základu složený z energie, jen různě zahuštěné. Chceme-li se naučit tuto energii vnímat, musíme se naučit vnímat krásu. Není důležité, co nám připadá krásné, ale obecně platí, že to, co považujeme za krásné jakoby zářilo více, než vše ostatní, je to jasnější, plnější, barevnější. Tím, že vnímáme krásu něčeho, přijímáme jeho energii. Ale tím, že na to soustředíme svou pozornost, zase přijímá energii ona věc. Tak neustále cirkuluje energie mezi vším živým, krásně jsou tam popsány výzkumy na rostlinách (o nichž už jsem také četla) - rostlina, na kterou je soustředěna pozornost a je jí přáno, aby rostla co nejvíce, opravdu roste rychleji, lépe a je potom mnohem výživnější. Takže člověk předá energii rostlině a rostlina pak zase člověku. Nejvyšším bodem vnímání, přijímání a dávání energie je však láska, cítíme-li k něčemu nebo někomu lásku, cirkuluje mezi námi energie mnohem větší intenzitou. Hlavní univerzální zdroj energie je ovšem ve Vesmíru, kde je všeho (a tedy i energie) dostatek.
Rada třetího vhledu: Vnímejte krásu věcí a lidí kolem sebe, vnímejte ji a kochejte se jí. časem se soustřeďte i na pozorování energie, nejlépe to jde při západu a východu slunce. Dejte své ruce proti modré obloze a rozostřete zrak, uvidíte, jak mezi vašimi prsty protéká energie, jako lehký kouř nebo pavučina. Časem totéž budete schopni vidět i u rostlin, lidí, zvířat a věcí. Rozdávejte také lásku, opět věcem, rostlinám, zvířatům i lidem a vnímejte, jak se vám vrací spousta energie.

Čtvrtý vhled popisuje vztahy mezi lidmi. Většina lidí se nedokáže napojit na koloběh energie ani na vyšší zdroj, na Vesmír. Proto vyhledává různé konflikty mezi lidmi, ze kterých pak velmi snadno čerpá energii. Při každé hádce totiž máme jednoho, co krade energii a jednoho, jemuž je kradena - často se tyto role ale v průběhu hádky střídají. Někdy se dva lidé ani dokonce nemusí hádat, stačí nepříjemný rozhovor, dokonce se toto děje i na dálku přes internet nebo telefon. Tělesný energetický obal "vítěze" pak jakoby vcucne velkou část energie "poraženého", který se pak cítí unaveně a oslabeně. Možný je také vznik závislosti, energetická pole se na sebe napojí, vítěz pak manipuluje s poraženým a postupně jej oslabuje, přičemž zmanipulovaný poražený se nedokáže bránit. Tohle všechno lidé dělají, protože nemají dost energie a činí tak různými způsoby, o nichž později hovoří sedmý vhled.
Rada čtrvtého vhledu: Pozorujte mezilidské vztahy, všímejte si plynutí energie mezi lidmi. Jak je rozdílná láskyplná energie při přátelském rozhovoru, která plyne oběma směry a agresivní energetický boj při hádce! Dávejte si pozor na to, jak hospodaříte se svou energií a snažte se s lidmi vycházet tak, aby energie přirozeně plynula a nebyla kradena ani jednou stranou, tedy ani vámi, ale ani vaším oponentem či partnerem v rozhovoru.

Tak a ať těch informací není příliš moc, na ostatní vhledy se podíváme v některém z příštích článků. Další vhledy pojednávají o tom, jak čerpat energii z vyššího zdroje, o tom, jaká dramata hrajeme, abychom si nakřečkovali dost energie, ale i o tom, jak se těchto dramat zbavit, dozvíme se také jak se stát součástí magického proudu příčin a následků, jak vycházet z ostatními aby dobře plynula energie a konečně kam tato změna myšlení (pokud se jí přestaneme bránit) má lidstvo zavést:)

Druhou část, která přímo navazuje na tuto, si můžete přečíst TADY.
 
 

Reklama