O autorce a o blogu

Léto, moře, přátelství

3. srpna 2017 v 14:11 | Lúmenn
Nevím, jaké citoslovce je pro pořádné, takové to slastné protažení zad a úsměv od ucha k uchu. Ale vy si nějaké určitě dokážete v duchu představit. Protože právě to je zvuk, který nyní vydávám. Vrátila jsem se předevčírem po týdnu z Anglie, kde již dva roky bydlí má nejlepší přítelkyně Lizzie a vím, že mě těch pár dní po boku jí a naší společné, taktéž nejlepší přítelkyně Sovičky, mě bude dobíjet ještě dlouho. Moje červencové cestování znamenalo, že jsem doma a tím pádem i u práce, strávila vskutku jen pár dní. Nejpre dvoutýdenní tábor a nyní týdenní cestování po krásách Spojeného království si vybraly daň v podobě únavy a zanedbaných restů, ale musím říct, že stály za to. Však taky zářím jak sluníčko a lítám jako fretka a všechny povinnosti se náhle zdají méně strašlivé.

Cesta do lesů a zase zpátky

18. července 2017 v 18:51 | Lúmenn
Nikdy mi nedošlo, jak strašně rychle ubíhá čas, když má člověk co dělat. Jsou dny, které se vlečou, dny prázdné, bez činnosti, beze smyslu, kdy nuda ukrajuje čas jen zoufale pomalu a ručičky na hodinách jako by se vůbec nehýbaly. Ale když jsou dny naplněny aktivitou a horečnou činností, jako by čas neběžel, ale přímo letěl nadsvětelnou rychlostí. Právě proto mi skautský tábor, na kterém jsem teď dva týdny byla, utekl jako nic. Nemůžu vůbec uvěřit, že už je to za mnou a že se na naši louku, obklopenou potokem a lesem, podívám až zase za rok.
Neříkám, že to nebylo náročné - bylo. Dva týdny v podsadovém stanu, bez teplé vody i elektřiny, na tvrdé posteli z kůlů a prken, kdy vás od zuřících živlů někdy dělí jen tenoučká stanová plachta (a někdy ani ta ne, když je třeba něco dělat:)) - to jednoho zocelí. Ale moc jsem si to užila.

Na dva týdny do lesů

4. července 2017 v 17:14 | Lúmenn
Neuvěřitelné se stalo, ne, právě teď se stává, skutečností. Po jedenácti (!) letech vyrážím zase na skautský tábor! Začal již dneska, ale kvůli pracovním povinnostem na něj vyrážím až ve středu brzy ráno, ale to nevadí. Už o víkendu jsem si totiž dosytosti užila atmosféry při jeho stavění a strávila jsem první noc po letech ve stanu s podsadou na našem tábořišti. Teď jsem si vlastně jen odskočila na dva dny do civilizace, než se plně ponořím do táborového života na blátě, pod širou oblohou, bez elektřiny, tekoucí teplé vody a dalších vymožeností moderní doby.

Horké léto plné zážitků

28. června 2017 v 21:36 | Lúmenn
Teploměr atakuje už pár dní třicítku a všichni kolem se jen tak líně plouží. Energie není nazbyt, všechnu ji vypotřebujeme na pocení. A já v tomhle čase místo abych popíjela nějaký chladivý nápoj a tvořila články, pobíhám všude možně a nezastavím se. Na druhou stranu se ani v nejmenším nenudím a letošní léto je tak pro mě zatím hlavně ve znamení zážitků a setkávání s přáteli. Na blogy a vůbec na tvoření obecně tak zbýtá docela málo času. A bude hůř, za pár dní totiž odjíždím na dva týdny na tábor se skauty a čeká mě úžasných 14 dní v přírodě bez elektřiny, internetu, notebooku a povinností. Nepočítám-li tedy starání se o pořádně velkou bandu dětí:) Omlouvám se tedy dopředu, že následující týdny se tady toho asi příliš dít nebude a na nové články si asi budete muset počkat, dokud se nevrátím. Tak dlouho bez internetu, blogu a eshopu už jsem nebyla...no...hooodně dlouho, možná nikdy, takže to bude i zajímavá zkouška, jak moc jsem na těchto věcech závislá. A nebo to celé prostě uteče jako voda a bude mi fajn, uvidíme:)

Nový vzhled eshopu

24. února 2017 v 17:30 | Lúmenn
Na začátku roku jsem si uvědomila, že 1.března pro mě, stejně jako pro mnoho dalších maloobchodníků, nastává velká změna - padne na nás totiž povinnost elektronické evidence tržeb a všichni se s ní musíme nějak vypořádat. Pro provozování eshopu to naštěstí tolik změn neznamená - a pro mě osobně, protože jsem dosud nevyužívala žádnou platební bránu ani platbu online kartou, vlastně jen jedinou. A to, že od 1.3. již nebude možné platit zboží hotově při osobním převzetí, protože bych si pro tyto platby, jichž je jen několik do roka, musela pořídit drahé a hlavně zbytečné zařízení na EET. Jenomže právě tato zdánlivá maličkost se nakonec ukázala jako kámen úrazu. Ve složitém a roky nijak zvlášť neupravovaném free řešení OpenCart, na němž dosud můj eshop běžel, se mi nepodařilo ani za asistence kamaráda a mého osobního "ajťáka" úpravu stávajících platebních metod nalézt. A tak jsme se nakonec díky takové maličkosti, u níž jsem původně plánovala strávit jen pár minut, s kamarádem rozhodli konečně vplout do neprobádaných vod a zvolit pro eshop nějaké lepší a modernější řešení. Po třech týdnech práce vám jej konečně mohu představit:)

Únor bílý...

16. února 2017 v 16:32 | Lúmenn
Únor je asi můj nejméně oblíbený měsíc v roce, ještě, že trvá jenom 28 dní:) Zima ještě trvá, jaro zatím v nedohlednu a po třech chůadných měsících už se cítím unavená, vyčerpaná, znechucená a zoufale vyhlížím tání, zelenou trávu a sluníčko. Letošní únor je ještě k tomu ve znamení docela solidní hektiky a spousty práce, abych se třeba nááhodou nenudila:) Jak jste si asi mnozí všimli, od 1.března na nás podnikatele v maloobchodě dopadne bič v podobě elektronické evidence tržeb a v té souvislosti mě čekají některé změny na eshopu. Jenže z de facto kosmetických změn se nakonec vyklubala kompletní předělávka systému a tak místo toho, abych trávila nemilý únor s teplým čajem a knihou, vysedávám hodiny u monitoru a předělávám, kopíruju, nastavuju.

Staré odchází, nové přichází aneb PF 2017

30. prosince 2016 v 18:20 | Lúmenn
Drazí a milí, rok 2016 se pomalounku chýlí ke konci a planeta Země se vrhá do další otočky kolem Slunce, které jsme my, lidé, dali v našem kalendáři číslo 2017. Mnoho z nás využívá tuto chvíli ke krátkému zastavení a zhodnocení a já nebudu výjimkou. Rok 2016 byl pro mě skutečně velmi plodný a troufám si tvrdit, že to byl asi pro mě co do událostí a zážitků ten nejnabitější rok za celý můj život. Od mých narozenin se pro mě nesl ve znamení mé životní karty a byl díky tomu plný návratů sama k sobě i k věcem, které jsem již považovala za dávno ztracené v minulosti. Ale vše v pozitivním duchu a ačkoli výzvy tohoto roku byly někdy náročné, vždy mě posouvaly vpřed a jsem za ně velmi vděčná.

Léto akční a nabité

31. července 2016 v 20:09 | Lúmenn
S láskou vzpomínám na roky, kdy jsem byla školou povinné dítko nebo alespoň student - to bylo v červnu padla a až do září mě nečekalo nic náročnějšího, než spousta akcí s kamarády a maximálně 14 dní někde na brigádě. Letošní léto se u mě totiž nese v duchu především pracovním - stánkaření střídá stánkaření, to o víkendech, a pracovní den v horkem sálající kanceláři se přelévá do dalšího, to v týdnu. A protože jsem se před časem rozhodla dát vale poustevnickému životu u počítače a knih, který jsem nějakou dobu žila, abych si odpočinula od lidí, také čím dál častěji vyrážím někam za přáteli. Z toho plyne, že datum posledního článku je čtrnáct dní staré, na blog padá prach a když vybyde chvilka zasednout k počítači, plně mě zaměstnají vaše dotazy na mailu a objednávky na eshopu. Kdybych tak nemilovala letní dny, teplé večery a všudypřítomné nadšení v lidech z pěkného počasí, asi bych se už těšila na zimu, kdy člověk o dlouhých nevlídných večerech nemá chuť na nic jiného, než sedět u počítače a tvořit. No, však se brzy dočkám:) Do té doby buďte prosím shovívaví k nepravidelným intervalům mezi články, snažím se seč mohu:)

Vánoce bez notebooku

30. prosince 2015 v 12:49 | Lúmenn
Asi si říkáte, kam jsem se vypařila a proč nepřibývají nové články. Možná taky visí váš mail už pár dní ve virtuálním vzduchoprázdnu bez odpovědi. Nebojte, odpovědi přijdou a články taky budou. Jenom to ještě nějaký čas potrvá. Vesmír se asi rozhodl, že už vážně potřebuju dovolenou, takže mi 23.prosince odešel notebook - naštěstí ne do křemíkového nebe, ale jen do říše spánku. Pokazila se nabíječka a než jsem si toho všimla, došla baterka a šlus, nejde už ani zapnout. Shánět opraváře mezi svátky by bylo jako stopovat kabriolety ve sněhové vánici, takže jsem položila milý notebook na polici a učím se fungovat zatím bez něj.

Rukověť Poslů světla aneb e-book od mě pro vás

30. listopadu 2015 v 18:59 | Lúmenn
Jak jsem před nějakou dobou avizovala, tak se konečně stalo a já jsem moc ráda, že vám mohu představit *slavnostní fanfáry* e-book Rukověť Poslů světla. Ačkoli se jedná o poměrně krátký text, rozhodně ne o klasickou několikasetstránkovou knihu, strávila jsem jeho psaním dlouhé týdny a dávala si na každém slůvku záležet. Pokusila jsem se vytvořit publikaci, která nebude jenom pro esoterické nadšence, ale pro všechny lidi, bez rozdílu jejich vyznání či světonázoru. Více o e-booku, který je pro všechny zcela zdarma, čtěte níže.
 
 

Reklama