Pohlazení po duši na (skoro) každý den

Pohlazení po duši (s šeptajícím večerem) - 22.května 2016

22. května 2016 v 8:30 | Lúmenn
Poslední dobou hrozně ujíždím na fotkách stromů, lesů a všelikých stromových bytostí, do počítače si jich stahuju celé megabajty a pořád se nemůžu nabažit. Asi je to tím jarem a tím, že nemám tolik času na chození do přírody za živými stromy, jak bych si přála.
Mezi tou záplavou fotek jsem ale úplně zapomněla na to, že strom lze i namalovat. A že to někteří umělci zvládají bravurně. Tak jsem objevila obraz od britského malíře Williama Gilberta Fostera z roku 1897, který se jmenuje Whispering Eve, tedy Šeptající večer. A onen tajuplný šepot oživlého lesa v podvečer je z něj téměř slyšet:) Pokud tedy stejně jako já nestíháte toulky lesními pěšinami, snad vás pohladí po duši alespoň tenhle nádherný obraz:)

Pohlazení po duši (se Sluncem) - 12.května 2016

12. května 2016 v 12:08 | Lúmenn
Ráda poslouchám v rádiu populárně vědecký pořad Leonardo, kde se často dozvím nejnovější zajímavosti ze světa vědy, přírody a techniky. A právě díky tomuto pořadu jsem se dozvěděla o originálních fotografiích Slunce českého matematika a fotografa Miroslava Druckmüllera. Sama nedokážu dost dobře popsat, jakým způsobem jsou fotografie Slunce upraveny, protože na to byly použity výpočty mimo moje matematické chápaní - pointa je ovšem v tom, že lidské oko je svým vnímáním nedokonalé, zatímco čipy v digitálních fotoaparátech jsou mnohem přesnější v zachycení skutečnosti. Abychom ale my lidé měli z digitální fotografie potěchu, přepočítá čip to, co zachytil, na frekvenci vnímání lidského oka a zbytek zachycených informací bez užitku uchová. Miroslav Druckmüller tato data z fotek Slunce vzal a přepočítal, aby na nich zachytil vše, co lidský zrak nepostřehne - zejména rozdíly v teplotě jednotlivých slunečních vrstev tam, kde my svým zrakem vidíme jen oranžovou záři. Výsledkem jsou fotografie, které berou dech a vypadají, jako by byly z jiného světa a ne z naší nejbližší hvězdy. A jsou (krom své vědecké hodnoty) velice krásné.

Pohlazení po duši (s jarem) - 1.května 2016

1. května 2016 v 9:00 | Lúmenn
"První máj je lásky čas," rce klasik a já s ním musím souhlasit. Když kolem sebe každý rok vidím ty nádherné barvy a vůně, kterými nás očarovává Příroda, láska je přesně ten první pocit, který u toho pocítím. Proto bude dnešní, prvomájové pohlazení po duši trošku netradiční - ačkoli se i dnes dočkáte nějakého toho multimediálního obsahu, jeho hlavní pointa spočívá v tom nechat se pohladit po duši tím, co je venku, ano přesně tam, na druhé straně oken:) Sice nemám tušení, jaké je dnes u nás počasí, protože právě pobývám v Anglii, ať prší nebo praží sluníčko, venku je jaro, přátelé, a to je rozhodně důvod k radosti:) Mimoto právě vrcholí sezóna šeříků, což je moje nejoblíbenější květina ze všech a s jejich vůní mám snad úplně všechny kosmetické produkty - ale těm živým, skutečným, barevným a voňavým šeříkům se stejně žádný sprchový gel nevyrovná. Takže - honem ven, čeká tam jaro:) A pod perexem čeká alespoň fotka rozkvetlého šeříku:)

Pohlazení po duši (s vílími fotkami) - 15.dubna 2016

15. dubna 2016 v 10:00 | Lúmenn
Jsem velkým milovníkem víl - doma na poličkách jich mám v různé podobě spousty, nejinak jsou na tom různé složky s obrázky v mém počítači (a propó, už jste prostudovali rubriku Víly zde na webu?:)). A samozřejmě na procházkách v přírodě se vždy snažím navázat s těmito úžasnými přírodními anděly kontakt, i kdyby jen ztišením myšlenek a nasloucháním zvukům lesa. Proto mě vždycky strašně zahřeje u srdce každý, kdo je "postižen" podobně jako já - kór když má umělecké nadání a dokáže mystický svět víl zachytit tak krásně, jako Victoria Yore a Terrence Drysdale, kteří cestují po světě a fotí fotografie plné něhy, pohádkové atmosféry a dechberoucích přírodních scenérií. Zastavte se na chvilku a nechejte se jejich fotografiemi zanést do Jiného světa a (pochopitelně) také pohladit po duši:)

Pohlazení po duši (s básní o dešti) - 13.dubna 2016

13. dubna 2016 v 7:30 | Lúmenn
Jsem velkým milovníkem poezie a to už od malička, kdy mi maminka před spaním čítávala Skácelovy Uspávanky nebo Zahradníčkovy básně z Ježíškovy košilky. Dneska už si poezii čtu sama a mezi mé velké oblíbence patří (krom mnoha dalších) i Václav Hrabě. Při úklidu v počítači jsem objevila jeho báseň Déšť přepsanou do obrázku - autorem tohoto přepisu je člověk, stojící za stránkou Milujeme češtinu na facebooku, kterou sleduji, protože svůj rodný jazyk miluji také a ráda se o něm dozvím něco nového. A poezie je pro mě nejčistší esencí zvukomalebné češtiny, která mě vždy dokáže pohladit po duši - a pochází-li z pera právě Václava Hraběte, pak teprve.

Pohlazení po duši (s Nightwish) - 16.března 2016

16. března 2016 v 12:49 | Lúmenn
Už je tomu hodně let, co jsem kapelu Nightwish řadila mezi své oblíbence, dílem proto, že jsem začala poslouchat trochu jinou muziku, dílem pak kvůli změně na pěveckém postu, kdy mě velmi zklamal projev Annette Olzon a kapela pro mě tím v podstatě skončila stejně, jako kdyby se rozpadli. S příchodem Floor Jansen na scénu jsem ale starou lásku oprášila a nové album mě příjemně překvapilo. Poslední dobou si ráda pouštím zvlášť jednu píseň a její videoklip, která se mi líbí jak hudebně, tak textově i vizuálně. Cítím z ní pohanský nádech, volání jara i velkou sílu a v klipu můžete vidět zajímavou metaforu na probouzení lidí, kdy se unaveným a udřeným lidem objevují záblesky jiného světa plného hudby a hvězd:) I proto ji teď předávám dál jako pohlazení po duši pro dnešní den, který již voní předzvěstí jara:)

Pohlazení po duši (se strážcem lesa) - 11.března 2016

11. března 2016 v 8:00 | Lúmenn
V posledním pohlazení po duši se starými stromy jsem psala o skupince na facebooku, kam lidé postují fotky zajímavých, mnohdy až magických stromů. Kdo si ji chce najít, jmenuje se Ancient and Sacred Trees of Britain. Našla jsem v ní mnoho nádherných fotek stromů, ale jedna z nich mě upoutala natolik, že jí chci věnovat samostatné pohlazení po duši.
Její autor Mark Werner ji nazval Strážcem lesa a já bych nepoužila výstižnější název. Obrovský, majestátný dub vypadá jako jakási jelenovi podobná bytost s velkým břichem, pevně sedící na zemi a pozvedající svoje četné ruce k nebi. Na levé straně fotografie je ještě zachycen orb - tento úkaz je často způsobem prostým odrazem světla od zrnek prachu, ale v tomto případě vzhledem k jeho vzdálenosti od objektivu mám pocit, že fotoaparát skutečně zachytil energii oné stromové bytosti. Koneckonců, ta dýchá s obrázku skutečně silně, posuďte sami v celém článku.

Pohlazení po duši (se starými stromy) - 7.března 2016

7. března 2016 v 8:00 | Lúmenn
Díky kamarádovi jsem objevila velice zajímavou facebookovou skupinu s názvem Ancient and Sacred Trees of Britain (Prastaré a posvátné stromy Británie), kde lidé sdílejí své nebo i cizí fotky zajímavých stromů. Většina z nich skutečně plně naplňuje název této skupiny a jedná se o nádherné a velmi staré stromy, se širokými překrásnými kmeny a mohutným větvovím, z nichž i přes obrazovku počítače sálá nezměrná síla dávných dní, které tyto stromy prožily a o nichž dokážou pozornému posluchači vyprávět. A protože i já jsem fascinována stromy, které považuji za úžasné bytosti, k nimž mám velkou úctu, posílám tuto skupinku "uctívačů stromů" dál - pro všechny, co se rádi pokochají nebo třeba hledají inspiraci pro svůj výlet po krajině Velké Británie. A pro ty z vás, co nemají facebook, vybírám ze skupiny alespoň pár zajímavých stromových úlovků pro potěchu oka i duše.

Pohlazení po duši (s polární září) - 26.ledna 2016

26. ledna 2016 v 17:38 | Lúmenn
Polární záře patří k jedněm z nejúchvatnějších úkazů, které můžeme pozorovat na noční obloze. My z jižnějších krajů ji můžeme pozorovat jen extrémně vzácně, ale ve Skandinávii se objevuje poměrně často. Švédské fotografce Marje-Terttu Karlsson se nedávno při focení této krásné podívané podařilo vyfotit dechberoucí obrazec, který prolétající sluneční částice v naší magnetosféře utvořily - na chvíli totiž připomínaly vlka, obyvatele zejména právě těchto severních krajin a mnohými obdivované zvíře. Nejen proto, že mám vlky velice ráda, mne její fotografie úplně uchvátila a pohladila po duši - nejvíce mě asi fascinuje to, jak lidská fantazie ve spolupráci s Matkou Přírodou dokáže objevovat krásu ve všem:) Fotografii ve větším najdete pod perexem - a já ji už mám i na své ploše v počítači:)

Pohlazení po duši (s loďkou na Skye) - 2.ledna 2016

2. ledna 2016 v 23:04 | Lúmenn
Mám fakt moc ráda písně, které mají hlubší význam a ještě k tomu jsou nádherné a silné melodicky. Tahleta má vše jmenované a ještě něco navíc - objevila jsem ji díky seriálu Outlander (česky Cizinka), který mě hodně chytil za srdce, a jmenuje se Skye Boat Song (Píseň o loďce na ostrov Skye)
Melodie (nepletu-li se) vychází z klasických skotských lidových písní, mísí se v ní majestátný zvuk dud a něžný zpěv a ještě je doplněna o text od Roberta Louise Stevensona a ve videu jsou překrásné záběry skotské krajiny. Jedním slovem - dechberoucí:) A doufám, že i duši hladící;) Tak vám to snad zpříjemní vstup do nového roku tak, jako ho zpříjemňuje mně:)
 
 

Reklama